Oživit se ho snažily všechny složky integrovaného záchranného systému a i samotní přátelé. "Zranění byla neslučitelná se životem," uvedl mluvčí ústecké záchranné služby Prokop Voleník. Příčiny tragické události šetří kriminalisté. „V tuto chvíli je předčasné dělat jakékoliv závěry,“ sdělila policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
Ročně navštíví Tiské stěny až 35 tisíc platících lidí a stovky lezců. Přírodní památka Tiské stěny leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a spolu s Ostrovskými a Rájeckými stěnami je vyhledávanou horolezeckou lokalitou. Známé jsou hlavně Malé a Velké tiské stěny. Zdejší skalní městečko je plné roztodivných pískovcových útvarů a ročně se tu vystřídají stovky lezců. Jejich úrazy proto nejsou v průběhu roku, od jara do podzimu, vůbec ojedinělé.
Podle mluvčího ústecké záchranné služby Prokopa Voleníka se záchranáři setkávají s celou škálou zranění, od lehčích až po středně vážná. „Jde o zlomeniny rukou, nohou, tržné rány na hlavě nebo rozbité hlavy. Bohužel z čím větší výšky horolezec spadne, tím jsou zranění těžší, dochází tak i k velkým těžkým poraněním, která označujeme jako polytrauma. Dochází k těžkým nitrolebním poraněním, při nichž opravdu už jde o život,“ řekl už dříve Voleník.
Některé pády mohou skončit i smrtí. Zachránit život se třeba nepodařilo ani mladému lezci, který v létě 2019 spadl z pískovcového masivu v Ostrově mezi Tisou a Děčínským Sněžníkem z výšky asi patnácti metrů, při pádu se mu vytrhlo ze skály i jištění. Muže tehdy transportoval vrtulník do ústecké nemocnice, život už mu ale lékaři nezachránili.
