Dosud neznámou kapitolou tragických událostí kolem mnichovského diktátu a obsazení českého pohraničí nacistickou armádou na podzim 1938 je chování tehdejších československých státních orgánů. Dochovaly se dokumenty o podivné snaze státní správy, aby lidé neutíkali před nacisty z pohraničí do svobodné části Čech.

PŘEMLOUVÁNÍ LIDÍ

Jak lze vysvětlit tak absurdní chování československé státní moci? Na sporných územích v pohraničí mělo dojít k plebiscitu, zda chtějí občané zůstat v Československu, nebo se připojit k Hitlerově Tisícileté říši.

Proto úředníci přemlouvali občany, kteří utekli před nacisty, aby se vrátili zpět domů do pohraničí. Některým uprchlíkům z tzv. Sudet bránili vojáci ve vstupu na svobodné území Československa.

Na první pohled to bylo absurdní, jenže úřední místa k tomu měla důvod: České hlasy by chyběly při plebiscitu, který měl rozhodnout, zda některá území mají připadnout Německu, nebo zůstat součástí Československa.

ŠIKANA ČECHŮ

Hitler stejně plebiscit neuskutečnil a ponechal si i sporná území. Proto konec října a listopad 1938 byly pro desítky tisíc českých rodin v Sudetech doslova katastrofální. Než se Čechům a německým antifašistům podařilo utéci, zažili od místních Němců tvrdou šikanu, někteří i násilí.

Když se Češi stáhli do neokupované části země, vznikla pracovní a bytová krize. Vždyť jen k 1. listopadu 1938 bydleli utečenci provizorně asi v 6 tisících vagónech. Velké vagónové kolonie byly zvláště na Ostravsku, kam utíkali Češi před Poláky. Neboť s německými nacisty si též Poláci ukousli kus československého území na Moravě.

Do konce října uteklo z obsazených území do vnitrozemí přes 80 tisíc loajálních občanů. V listopadu 1938 dalších 63 000 občanů.

SVĚDECTVÍ ARCHIVU

Panuje mylná představa, že do vnitrozemí před nacisty utekli především českoslovenští státní zaměstnanci. Ti ale představovali jenom 6 % uprchlíků. Přes 40 % utečenců bylo z dělnických rodin, zbytek tvořily různé profese od učitelů až po rolníky.

Pro mnohé rodiny na útěku úřední tlak k návratu zpět na okupované území kvůli plebiscitu měl smutné důsledky. Například v ústeckém městském archivu jsou uloženy magnetofonové kazety s výpovědí osob žijících v době okupace v pohraničí na Ústecku.

Při přepisu jednoho svědectví uvádíme jen křestní jméno, protože svědkyně si nepřála být jmenována.

„Češi, kteří měli kam odjet, chtěli pryč, ale mnohým se to nepodařilo. Např. Bilingrovi. Měli přátele u Berouna. Snažili se tam odjet. Vzali si do auta věci a jeli do Čech. Tam je zastavili a obrátili, věci jim u Berouna (vojáci) vzali a museli se vrátit s prázdnou, bez nábytku, zpět. Naštěstí byt ještě nebyl obsazený, a tak se nastěhovali zpátky do prázdného bytu… Když jsme se chtěli také přestěhovat ke známým do Humpolce, viděli jsme, že pro nás tam byt není a museli jsme zpátky. Podali jsme si žádost do Prahy o vystěhování a odepsali nám, že jsme Češi rození tady v Ústí a patříme do Německa, a musíme tu zůstat. Nevím, co jsme komu udělali, že jsme se narodili v severních Čechách…V roce 1938 nás honili a tloukli henleinovci a v pětačtyřicátém nám zase říkali, že jsme kolaboranti. V práci nás zpočátku nechtěli taky, že jsme kolaboranti. Dodnes nevím, co si o tom mám myslet…," řekla paní Božena z Ústí nad Labem.

V knize „Sudety pod hákovým křížem" (Albis international Ústí n. L. 2002) je na str. 55 až 58 řada svědectví postižených českých občanů.

„Otec byl havířem na dole v Mostě. Bydleli jsme v Brňanech u Mostu. V říjnu 1938 jsme byli v noci vyhnáni. Vzít jsme si mohli to, co jsme uvezli na vozíčku (tři osoby celkem 70 kg, a to jen nejnutnější prádlo a peřinu). O vše ostatní jsme přišli," uvádí jedna z citací. 

Rozkaz presidia zemského úřadu v Praze z 1. října 1938Okresní úřad v Ústí n. L. Čís. 988 pres.
Dne 1. X. 1938. Věc: Stěhování civilního obyvatelstva. Policejnímu ředitelství v Ústí n. L., Okresnímu četnickému velitelství v Ústí n. L., Všem četnickým stanicím.
Z rozkazu presidia zemského úřadu v Praze jest nutno zabrániti stěhování civilního obyvatelstva ze zdejšího okresu, a to bez příkazu ministerstva vnitra. O tom Vás vyrozumívám se žádostí o dozor.
Okresní hejtman: Dr. Včelák v. r.