Stále více lidí se na svých pozemcích rozhoduje sekat trávu jen minimálně. Plní se tak přání ekologů, kteří po rozvolnění sekání volají už léta, hlavně kvůli oteplování a suchu. Trávník, který se seče na krátko a často, sucho zhoršuje.

„Takový porost ztrácí schopnost zadržovat vodu z mnoha důvodů. Řídký porost nezadrží sluneční paprsky. Ty dopadají na mnohých místech přímo na půdu, kterou vysušují. Voda po holé zemi snadno steče pryč, místo aby se vsakovala,“ vysvětlila odbornice Martina Kišelová ze Svazu ochránců přírody.

Řada lidí ale na rozdíl od ekologů o neudržovaných trávnících nechce ani slyšet. Upozorňují na nepořádek a mají obavy z přemnožení klíšťat. Zmiňují také, že pravidelně udržovaný trávník patří k dobré vizitce obce či příslušného obvodu.

close Klíště info Zdroj: Flickr zoom_in Klíště. Jeden z důvodů, proč lidé odmítají omezení sekání travnatých porostů. „Jsem v tomhle ohledu možná stará škola, ale rovný a posekaný trávník je pro mě výsledkem správného hospodářství. Vím, že dost lidí své pozemky neseká, ale spíš než podporu přírody v tom vidím jejich lenost. O přírodu se pak v tomto případě jen rádi opřou,“ přidal svůj pohled Ústečan Petr B.

Šetrnější přístup ke všemu živému razí naopak Ústečan Michal P. „Je zapotřebí chápat estetický pohled a existuje na něj tisíc argumentů – klíšťata, nepořádek, střepy, vše možné. Musí se ale hledat kompromis, jak uspokojit obě strany. Já se přikláním spíše k ekologickému pohledu. Někomu se golfový trávník líbí, mně ne, mám radši, když je na zelené ploše život. Když se trávník během sucha seče pravidelně, zákonitě je hnusný a brzy umře, což je špatně,“ upozornil.

Co se týče zmíněného kompromisu, v zahraničí, ale už i v Česku, si Michal všiml takzvaných pásů, kdy je část plochy posekaná a část naopak hraje pro přírodu. „Možná tohle je správná cesta. Navíc to i vypadá hezky, trávník je z části posekaný, ale je i prospěšný pro život,“ poukázal na možné řešení.

Roli tedy hrají také živočichové, kteří ve vyšší trávě nacházejí příbytky a více potravy. „Nejčastěji se ale řeší, zda vůbec trávníky v parcích a ve veřejných městských prostorech přes léto sekat a zda plýtvat vodou při jejich zavlažování. Ještě před několika lety se toto neřešilo, ale mnoho obcí po horkých létech přistoupilo ke snížení frekvence sekání,“ potvrdil specialista Jan Dzúr z nejmenované společnosti vyvíjející zahradnickou techniku.

Sekání omezovat nechce starosta ústecké Severní Terasy Jaroslav Šimanovský. „Snažíme se pravidelně sekat, vše se odvíjí od počasí. Omezovat sekání ale nyní nechceme a ani to neděláme. Kvůli nedostatku lidí jsme ovšem museli omezit ořezy keřů,“ prozradil Šimanovský s tím, že na Severní Terase vyjde roční údržba zeleně na necelých dvanáct milionů korun. „Je v tom zahrnuto sekání, ořezy, kácení, výsadba, likvidace a další věci, které souvisí se zelení,“ doplnil.

Obdobně situaci vidí také starostka Neštěmic Yveta Tomková. Lidé podle ní nechtějí chodit po zarostlých prostranstvích. „Dokonce i louky sekáme dvakrát do roka, pravidelněji pak samozřejmě místa kolem sídlišť. Nebudeme se sekáním přestávat,“ řekla Tomková Ústeckému deníku.

Například v Tisé zvolili střední cestu. „Nejnavštěvovanější a nejrušnější místa obec nechává sekat pravidelně a naopak lokality, které zpravidla zejí prázdnotou i s ohledem na životní prostředí sečeme méně,“ uvedl starosta Tisé Jiří Turek.

Česko není ve změnách v přístupu k sekání trávníků samo. Nedávno skončil ve Velké Británii a v části USA projekt, během kterého se v průběhu května na zelených plochách neobjevila sekačka. Někde přešli rovnou na celoroční systém omezené údržby travnatých porostů.

Mohlo by vás zajímat: Prvňáček vedle páťáka a kouzlo přírody. Malečovská malotřídka láká i děti z Ústí

Malotřídní ZŠ v Malečově láká i žáky z Ústí | Video: Deník/Jan Pechánek