„Podle současných archeologických poznatků v terénu víme, že jsme svědky nově objeveného naleziště, které bylo vyhledáváno pravěkými kulturami již od počátku mladší doby kamenné. Ukazuje se, že lidé v pravěku zde také pohřbívali,“ uvedl ředitel muzea Václav Houfek.

Dosud nejvýznamnějším objevem jsou v terénu poměrně málo nápadné jamky mezi kameny, které představují pohřby lidských těl, které prošly rovněž kremací a které jsou datované do starší doby římské, okolo přelomu letopočtu. Ojedinělé kostrové hroby pocházejí z období konce doby kamenné (období kolem r. 2500 př. n. l.). Z o něco mladšího období, z doby bronzové (přibližně kolem r. 1000 př. n. l.), jsou zde pozorovatelné stopy života také v podobě pohřebiště se žárovými lidskými pohřby. Nadrcené kostrové ostatky spolu s popelem tehdejší obyvatelé uložili do prostých keramických uren, zpravidla bez dalších doprovodných nálezů.

Na nalezišti jsou k vidění také pozůstatky po stavbách chat z doby laténské (zhruba kolem r. 300 př. n. l.), kdy na našem území žili Keltové.