„Záchranný archeologický výzkum pod současným Bauhausem v prvé řadě rozšířil poznání o struktuře osídlení v období zemědělského pravěku, tedy zhruba v době mezi 4. tisíciletím př. n. l. a zlomem starého a nového letopočtu,“ potvrdil vedoucí výzkumu Aleš Káčerik z ústeckého muzea.

Výzkum podle něj také zachytil výrazné pohřební aktivity na vyvýšené terase nad řekou Bílinou jak v období takzvaných popelnicových polí v mladší a pozdní době bronzové, tedy 1200 až 900 př. n. l., tak na počátku starší doby římské od přelomu letopočtu do zhruba roku 100 n. l. „Odkryvem jsme objevili žárová pohřebiště čítající desítky zahloubených archeologických objektů, neboli jam s pozůstatky spálených lidských kosterních pozůstatků,“ popsal Káčerik.

Stačilo přitom málo a o hrobech z doby kamenné bychom se nikdy nedozvěděli. „V hrobových jámách totiž byly původně uloženy nespálení jedinci včetně hrobové výbavy. Jenže k našemu zklamání se lidské kosterní pozůstatky vůbec nedochovaly. Pravděpodobným vysvětlením chybějících koster může být půdní chemismus, který způsobil úplné rozpuštění a vypaření kostí,“ zamýšlel se archeolog.

Dáme-li doposud známá archeologická naleziště v okolí Bauhausu do kontextu, lze jím a jeho kolegy objevené pohřebiště zasadit do vztahu s ostatními tehdejšími soudobými sídlišti a jejich obyvateli. Početné stopy zanechali především podél původního klikatého koryta řeky Bíliny.

close Od ukončení záchranného výzkumu v Trmicích uběhl rok, obchodní dům Bauhaus je již otevřen veřejnosti. info Zdroj: Jiří Preclík zoom_in Od ukončení záchranného výzkumu v Trmicích uběhl rok, obchodní dům Bauhaus je již otevřen veřejnosti.

Ukončení terénních prací ovšem neznamená konec výzkumu. Archeologické nálezy čeká nyní zpracování. Například zrekonstruované keramické nádoby, do nichž byl uložen popel s lidskými kosterními pozůstatky, podstoupí v laboratoři velmi důkladné posouzení podle typologického vývoje tvarů a výzdoby.

„Torzovitě dochované a miniaturní kovové nálezy nejrůznějších šatových ozdob, jehlic, spon a podobně odborně ošetří konzervátor. Terénní dokumentaci, což jsou ruční kresby archeologických objektů v odpovídajícím měřítku, převedeme z papírové formy do podoby digitální. Vznikne celkový geodetický plán s prozkoumanými archeologickými objekty evidovanými během výzkumu,“ nastínil další postup Káčerik.

Nálezy lidských pozůstatků ze žárových hrobů dále čeká analýza s cílem přiblížit základní demografickou charakteristiku pravěké populace. „Záměrem je vytvoření katalogu získaných terénních dat, na jejichž základě by poté mohl vzniknout odborný článek nebo publikace shrnující výsledky výzkumu v kontextu osídlení ústeckého regionu,“ zmínil ústecký muzejník a archeolog práci, která jej a jeho kolegy čeká v následujících měsících a možná i letech.

Od nástrojů po nálezy hrobů

close Od ukončení záchranného výzkumu v Trmicích uběhl rok, obchodní dům Bauhaus je již otevřen veřejnosti. info Zdroj: Jiří Preclík zoom_in Od ukončení záchranného výzkumu v Trmicích uběhl rok, obchodní dům Bauhaus je již otevřen veřejnosti. Na počátku archeologické kariéry Aleše Káčerika nebyly romantické představy ve stylu Indiana Jonese. K archeologii ho v dětství přivedl obdiv k výrobě nejrůznějších rukodělných nástrojů. „U nich jsem si postupně, už během gymnaziálních let a také ještě mnohem později, začínal uvědomovat jejich vznik a vývoj v historických a etnografických souvislostech. Posledním impulsem k rozhodnutí studovat archeologii byl můj třídní učitel dějepisu na střední škole, za což jsem mu velmi vděčný,“ zavzpomínal archeolog Aleš Káčerik.

Cesta k profesionálovi, který jednou pod Bauhausem najde i několik zajímavých lidských hrobů z pozdní doby kamenné, nebyla jednoduchá. „Vystudovat obor archeologie bylo podle mého názoru poměrně obtížné, jelikož jsem si jako student musel osvojit velmi rozsáhlé faktografické znalosti rovnající se kupříkladu memorování obsahu zevrubného slovníku cizích slov. Teoretické základy nám byly díky kantorům a školitelům velmi dobře vštípeny, avšak bylo už na každém z nás, jak jsme je dokázali uvést do každodenní praxe v terénu,“ popsal Káčerik.

Jak sám říká, za svůj prozatím největší pracovní úspěch považuje samotnou šanci stát se archeologem. „A především možnost tuto profesi vykonávat poctivě, v rámci oboru s nejlepším vědomím a svědomím,“ dodal.