Zdejší starostka Jana Oubrechtová kandiduje letos znovu za Starosty a Nezávislé (STAN). „Za cenu pod milion korun tu spekulanti skupují rodinné domy ve velkém. Stěhují do nich rodiny ze Slovenska,“ vylíčila problém Trmic. Jediný skutečně účinný způsob, jak to zastavit, vidí v omezení vyplácení dávek na celém území Trmic.

Jelikož ale Trmice nejsou městem s rozšířenou působností, nemohou takovou obecně závaznou vyhlášku vydat. Radnice se proto s tímto požadavkem obrátila na ústecký magistrát. Ten ji ale doposud nevyslyšel a nařízení platí jen na několika místech v Trmicích. „Když se přistěhovalců ze Slovenska soukromě ptám, zda sem přijeli za prací, většinou odpovídají, že ne. Hlavním důvodem přistěhování jsou prý naše sociální dávky,“ uvedla starostka.

Podobný náhled na věc má i zdejší jednička kandidátní listiny ČSSD Vlasta Součková, jinak vedoucí místní knihovny. Migraci ze Slovenska i sociální vyloučení spojuje i s nepořádkem na ulici, drobnou kriminalitou nebo vandalismem a ve svém programu klade důraz právě na prevenci kriminality.

„Myslím, že bychom měli posílit městskou policii nebo rozšířit kamerový systém. A spolupracovat s různými iniciativami, které se snaží napomoci k sociální integraci nejchudších. Omezení doplatku na bydlení vidím jako další možnost,“ vyjmenovala některé své priority. Co se občanských spolků týká, spolupracuje trmická radnice především s Poradnou pro občanství, občanská a lidská práva.

Zároveň Trmice přispívají poradně na provoz 400 tisíci korunami. Spolek pomáhá lidem například jednat s exekutory, s úřady, má právníka i terénního pracovníka, který s lidmi z ghetta pracuje.

Proti bezdoplatkovým zónám bojuje naopak lídr kandidátky PRO! Trmice Ján Bajger. V rozsáhlém rozhovoru pro server Romea.cz řekl, že největším problémem města je sice migrace rodin z místa na místo, ale omezení doplatku na bydlení by prý jen problém přelilo do jiného města a uškodilo především chudým lidem.

„Obchod s chudobou je na vzestupu, ale politici před ním zavírají oči. Jedním možným řešením je vládou odmítaný zákon o sociálním bydlení,“ řekl Bajger serveru.

Přímo tak odporoval starostce Oubrechtové, když prohlásil, že by stačilo, aby město uvolnilo peníze na koupi bytových domů, které se jinak prodávají obchodníkům s chudobou.

„Město by pak mohlo rozhodovat, kdo a za jakých podmínek zde bude bydlet,“ pokračoval kandidát Ján Bajger.
Někde uprostřed obou názorů stojí ředitelka zdejší základní školy Marie Gottfriedová, která kandiduje coby číslo jedna Sdružení nestraníků. Především upozorňuje, že žádné skutečně okamžité řešení neexistuje. Důraz klade spíš na práci a vzdělávání lidí, kteří jsou chudobou ohroženi, i na programy podpory.

„Je to běh na dlouhou trať. Spíš věřím v aktivnější roli městského vedení v dlouhodobé práci s Romy a romskými rodinami. Musí se jednat s majiteli nemovitosti. Můžeme pracovat s lidmi, kterým se dlouhodobě nedaří vymanit z dluhů a mají problémy s bydlením,“ navrhovala.