Hainzová: Lihovar nás neutahá!

Jednou z největších bojovnic proti zapáchajícímu trmickému lihovaru je Marcela Hainzová. Inženýrka chemie, která bydlí od lihovaru 700 metrů vzdušnou čarou, je odhodlaná zbavit obyvatele Trmic „vůně připálených buchet“.

Kvůli tomu vstoupila do politiky a stala se zastupitelkou. Kvůli tomu zakládala sdružení Trmická liga.

„Neustále tvrdím, že nemám zájem někoho likvidovat, žádná konkurence mě neplatí. Lihovar měl dost času na nápravu toho, co nikdy nemělo nastat. Rok a půl je dlouhá doba. Připadá mi neseriózní, že jede dál. Heslo lihovaru: „My chceme být dobrým sousedem“, je k smíchu,“ říká Marcela Hainzová.

Jak byste charakterizovala zápach, který se line z lihovaru?
Má dvě polohy. První z nich je rozvařené těsto a druhá je silně připálené těsto. Záleží asi na tom, jak zrovna pracuje jejich sušárna.

Jaká poloha je více nepříjemná?
To připálené je nepříjemnější. To rozvařené někdy, obzvláště muži, kvitují, že jim to připomíná meruňkové knedlíky.

Karikatura: Marcela Hainzová

Takže to může i někomu vonět?
Já byla několikrát na exkurzi v čokoládovně a ubezpečuji vás, že prvních deset minut vám to voní, ale pak už vás to otravuje. Tohle je něco podobného.

V otevřeném dopisu Trmické ligy jste upozornili, že když se nic kolem lihovaru nezmění, nezbude vám jiná možnost než svolat demonstraci. Je tato hrozba nyní reálná?
V tuto chvíli jsme se shodli na tom, že to necháme na orgánech činných v této věci. Vidíme, že se věci hnuly kupředu. Tento pocit jsme například před půl rokem neměli. Opravdu si přejeme, aby se to vyřešilo v zákonné rovině, podle vyhlášek a pravidel. Naším cílem není, aby lihovar odvezli do šrotu, ale aby nekazil tisícovkám obyvatel prostředí domova.

Lihovar dál vyrábí, přestože k tomu nemá povolení. Jak si myslíte, že se situace bude vyvíjet dál?
Mohu jen odhadovat. Ta kauza se vyvíjí tak zajímavě, že těžko mohu být věštcem. Jestli se to přenese do politické roviny, tak těžko i odhadovat. S blížícími se volbami se toho někdo možná chytne.

Slyšel jsem, že mají Trmice podepsanou určitou „nadstandardní“ smlouvu o vzájemném vztahu. O co jde?
Lihovar se předtím, než začal stavět, zavázal, že nebude občany Trmic obtěžovat zápachem. Za obtěžování byly myšleny situace, kdy si během deseti dnů bude na zapách stěžovat více jak dvacet obyvatel. Další jeho slib byl například, že bude dovážet a vyvážet suroviny ze 70 % po železnici a jen ze 30 % po silnici. Což vůbec neplní. Ty sankce, které si minulé zastupitelstvo do smlouvy dalo, jsou směšné. V řádech to bylo jen několik desítek tisíc korun.

Ředitel lihovaru Nohava argumentuje, že si stěžuje stále stejných pár lidí. Co vy na to?
Naší lize si jen tento víkend dopoledne stěžovalo 48 lidí a další si stěžovali v pondělí na trmickém úřadě. Takže to není pravda. Ale je pravda, že mnozí už to vzdávají. Říkají, že to nemá cenu, že už provolali hodně peněz, a je to pořád to stejné.

Myslíte si, že vás lihovar utahá?
Stokrát nic umořilo osla, říká se. Lidé už nemají sílu. Lihovar bude stále tvrdit, že nezapáchá, my, že zapáchá. Proto jsem ráda, že se to nyní dostalo do roviny zákonů a vyhlášek. Na druhé straně je vidět, že ani ze zákonů si lihovar nic nedělá.

Přestože jim skončila zkušební doba a jinou nedostali, vyrábí dál …
Přesně tak. Oni nemají povolení, a i když se odvolali, nic jim nedává právo vyrábět dál. Používají nezkolaudovanou stavbu.

Pamatujete si, co ještě lihovar sliboval na setkání v restauraci U Kastnerů?
Bylo to úplně na začátku, než začal stavět. Bylo toho hodně. Že se nemusíme ničeho bát, bude se jednat o bezzápachovou technologii, že nainstalují jen pro jistotu dezodorizační jednotku. O hluku nepadla ani zmínka. Udělají podtlakovou technologii, že když se otevřou dveře lihovaru, tak vzduch nepůjde ven, ale naopak bude nasát dovnitř. Že to bude bezodpadová výroba. Přitom dnes pouští do ovzduší tisíce tun páry. Podle nich to není asi odpad. Ta pára, vzhledem ke kvasnému procesu, musí zapáchat. Když doma vaříte polévku, tak z ní sice stoupá jen pára, ale každý cítí, co vaříte za polévku. To je to stejné. Páry na sebe strhávají zápach.

Marcela Hainzová, přísná učitelka a inženýrka chemie

Trmická zastupitelka Marcela Hainzová působí na první dojem velice přísně. S titulem inženýrky chemie a bývalé učitelky se to dá ostatně očekávat.

Když jsem jí řekl, že k rozhovoru bude nakreslena i její karikatura, tak se rozčílila. „To se mě ani nezeptáte, jestli s tím souhlasím?“ zvedla obočí.

Ovšem na následně kladené otázky už odpovídala klidně, jasně a bez emocí.

A nakonec se i na její tváři objevil úsměv. To když odpovídala na dotaz, jestli se byla někdy v lihovaru podívat. „Byla, ale nyní tam nepouštějí ani šéfa stavebního odboru, tak mě tam už nepustí vůbec,“ zasmála se.

V odpovědích chrlila ze sebe chemické sloučeniny a různé chemické poučky. Vyzná se. Lihovar jí jen tak neoblafne svými řečmi o super dezodorizační jednotce.

Byla jste se přímo v lihovaru někdy podívat?
Jednoho času mě tam pouštěli, ale nyní tam nepouštějí ani šéfa stavebního odboru, takže mě by tam taky asi nepustili (úsměv).

Zkoušel vás lihovar nějak umlčet? Podplatit?
Ne, ne, určitě ne. Občas se objeví připomínka, že jsem si s lihovarem udělala výlet do Německa, shlédnout dezodorizační jednotky. Což je pravda, ale … Byla jsem členkou komise životního prostředí, což je poradní orgán rady města. Oslovila mě paní starostka, tak jsem jako chemik jela. Sedačku v autě jsem si neplatila, ale ubytování a jídlo ano. Nebyl to žádný nádherný výlet. Bylo to kolem Vánoc a jezdili jsme po takových nádherách, jako jsou kafilérie, čistička odpadních vod a podobně.

A tam jim to nepáchlo?
Tam ta dezodorizační jednotka fungovala. Jenže se aplikovala na suchý vzduch a tam ten ozón fungoval. S tunami páry, které do ovzduší pouští lihovar, si ty jednotky neporadí.

Prý jste i přenocovala v zámeckém parku, který je kousek od lihovaru. Je to pravda?
Je, ale nebylo to kvůli tomu, abych nějak testovala lihovar. V parku je také kynologický klub, kde jsem jednatelem. Měli jsme tam soustředění s dětmi a přespávali jsme tam. Velmi zblízka jsem slyšela, jaký lihovar dělá hluk. Jinak i na zámku žijí lidé. Hlukem a zápachem trpí prostě všichni. Například, ten kdo má na zámku svatbu a přijedou za ním hosté z celé republiky, se pak musí červenat, když všichni musejí čichat tu připálenou buchtu.

Další problém je tedy hluk z lihovaru?
Ano, o tom se moc nemluví. Krajská hygiena si sama neměří hluk, jen vždy požádá lihovar, aby si najal akreditovanou firmu a ta hluk změří. Jenže lihovar pak určí datum a kde se bude měřit. Největší hluk je v době, kdy odebírá lihovar nejvíce páry a nespotřebovanou vypouští. To jsou nárazové vlny a strašné rány. Ale když se objedná měření, na ten určitý čas se zřejmě sníží odběr páry a je to. Momentálně tlačíme na trmický úřad, aby to pro nás nějaká akreditovaná firma změřila v době, kterou určí město a ne lihovar. Zatím tento návrh ale padá na neúrodnou půdu.

Hodně se hovoří o tom, že zápach a hluk z lihovaru ohrožuje rekreační zónu s jezerem Milada, která se poblíž buduje. Myslíte si, že může nastat situace, kdy přijde nakonec víc lidí o možnou práci v rekreační zóně, než kdyby se zavřel lihovar?
Když se tam nikdo nebude jezdit rekreovat, nikdo tam pracovat nebude. Ale neumím to říci v číslech. Ovšem lze předpokládat, že to bude, jak říkáte. Město si musí říci: buď tady chci rekreační zónu, nebo průmyslovou zónu.

A co teplárna, která tam je taky?
Dalkie tu stála už před Miladou. Ale lihovar ne.

Co byste vzkázala pracovníkům lihovaru?
Nastupovali jste s plným vědomím do továrny, která není zkolaudovaná, podle toho musíte očekávat, že to může dopadnout i špatně. Nenadávejte občanům Trmic, ale hledejte viníka jinde. Tady dochází k přehazování problému na jinou stranu. Copak jsme my trmičtí někdy lihovaru škodili? Kdežto lihovar občanům Trmic zápachem škodí. Je mi pracovníků lihovaru líto, ale nejen oni přicházejí o práci. Nastoupili na nezkolaudovanou stavbu.

A co vzkážete zemědělcům, kteří by uzavřením lihovaru přišli o velké zakázky?
To stejné. Tam je to smluvně dodavatel - odběratel. Zemědělcům určitě zajiskřily oči, když dostali od lihovaru nabídku. Co vím, nedošlo k navýšení osevních ploch, takže oni tu pšenici už předtím někomu prodávali. Jen ji asi neprodávali tak výhodně. Uzavřeli ale smlouvu s podnikem, co nemá ověřenou technologii, a to je jejich problém.

Pracujete ve firmě, která sídlí na Střekově za bývalou Setuzou. Zápach z její výroby vás neobtěžuje?
Firma si tento dům kupovala s vědomím toho, kam jde. Jsem zase u toho, kdo byl kde dříve. Lidé v Trmicích své domky tam už měli a nerozhodli se, že budou bydlet vedle zapáchajícího provozu.

Jaký zápach vám více vadí? Ze Setuzy nebo z lihovaru?
Z lihovaru. Na Střekově jsem v práci a tam dokáži překousnout ledacos.

Jak se na celou věc okolo lihovaru dívá současné zastupitelstvo Trmic?
Lihovar se povoloval za vlády ČSSD. Nyní v zastupitelstvu sedí pár lidí, kteří hlasovali pro. Dnes z toho mají smíšené pocity a ohánějí se tím, že lihovar sliboval, že nebude zapáchat.

Chtěla byste někdy být starostkou Trmic?
Ne, nerozpustím naši firmu, která šlape a současně s prací ve firmě starostku dělat nejde.