Mají obavy, že bude do nového územního plánu zahrnuta a nejenže znehodnotí jejich nemovitosti, ale také poničí už dost tak dopravou a průmyslem zatíženou krajskou metropoli. Nehledě na to, že tunely v minulosti z plánu „vyškrtl“ soud. Město se brání s tím, že studie vznikla před lety a ve finále vůbec součástí jednoho z nejdůležitějších městských dokumentů nemusí být.

Do čela odpůrců se stejně jako před deseti lety, kdy se tunely v Ústí poprvé objevily v územním plánu, postavil spolek Stop tunelům, tehdy ještě jako Dom-Obrana. Nejvýraznější postavou odpůrců byl stejně jako v současnosti vysokoškolský pedagog a germanista Jan Kvapil. „Návrh zadání nového územního plánu vykazuje oproti předchozímu územnímu plánu řadu pozitivních posunů. Přesto je bohužel základním rysem všech v něm uvedených dopravních variant urputná snaha o vytvoření vnějšího a vnitřního dopravního okruhu, jako by Ústí snad bylo milionovou metropolí rozloženou na rovině,“ argumentoval.

Návrh podle jeho názoru ignoruje plánování vysokorychlostní tratě s terminálem v Ústí i zásady územního rozvoje, které přijal Ústecký kraj. „Přesné umístění terminálu bude určujícím prvkem pro celý městský dopravní systém,“ vysvětlil Kvapil za spolek Stop tunelům s tím, že kdyby město dopravní koncepci bez vazby na vysokorychlostní trať přijalo, bude to jen mrhání veřejnými penězi, jelikož hrozí, že koncepci bude v územním plánu potřeba opětovně přepracovat, a to zásadně.

Ústí dostalo na program prevence kriminality 2021 dotaci od ministerstva.
Ústí připlatí na mzdy asistentů prevence kriminality

Boj o tunely má kořeny před deseti lety, kdy město představilo tehdejší nový návrh územního plánu. Obsahoval mimo jiné tunel pod Střížovickým vrchem, silnici přes Předlice i most přes západní nádraží. Přes silnou nevoli obyvatel města nakonec ústečtí zastupitelé územní plán i s kritizovanými tunely a estakádami v prosinci roku 2011 schválili. Následovala soudní pře, která skončila v únoru 2014 rozsudkem, přikazujícím zamýšlený kontroverzní dopravní systém z plánu vyjmout, načež bylo potřeba jej přepracovat, jelikož poté ztratil jakýkoli smysl. „Zrušuje se pro vadu řízení,“ zdůvodnil ústecký krajský soud v rozsudku.

V současnosti jsou navržené koncepce celkem tři. Odpůrcům v nich konkrétně vadí například požadavek na opětovné prověření už jednou odmítnutého a zrušeného systému tunelů a estakád kolem města od Severní Terasy přes Bukov, Předlice, Vaňov a Střekov až do Krásného Března, zcela nový návrh silnice protínající město od Předlic přes vilovou čtvrť Klíše po úbočí Střížovického vrchu a poté opět přes rezidenční čtvrť a zahrádkářské kolonie pod stadionem na úbočí Holoměře a poté vyúsťující na Severní Terase. Také oprášení podobně zavrženého obchvatu Strážek nebo nové silnice skrz Mánesovy sady v centru města. Odpůrci zároveň vyzývají ostatní obyvatele města, aby do návrhu územního plánu nahlédli a připojili se k připomínkovému řízení.

Jedna z dopravních variant obsahuje právě tunely pod Střížovickým vrchem, kopcem Ořechovka a také pod Střekovem. Silnice v této podobě by se dotkly například nemovitostí u Střížovického vrchu. Jako například té Jiřího Masorsiče. Žije třicet let v klidové zóně bez aut, v podstatě obklopen přírodou. Pohybuje se tam zvěř, lidé chodí do okolí na procházky. „Najednou nám sem namalují silnici, která by byla součástí městského okruhu, deset metrů za plotem. Takže na prahu důchodu, když bych si měl užívat zahrádky, budu místo toho mít tohle. Bude tu stavební uzávěra, nikdo tu nic neprodá a ani nekoupí dalších dvacet let, než někdo ten finančně nerealistický nesmysl zruší,“ postěžoval si.

Z kovárny, staré víc než sto let, chtějí Povrly udělat kavárnu a cukrárnu s informačním centrem a muzeem. Prozatím opravily střechu a čekají na dotace.
Povrly zachránily stoletou kovárnu. Bude tu kavárna, muzeum a via ferrata

Město se ale ústy zastupitelky Evy Fialové, pověřené dohledem nad přípravou územního plánu, brání s tím, že podkladové studie se všemi třemi koncepcemi vznikly před lety a ten, kdo bude územní plán zpracovávat, na ně vůbec nemusí brát ohled. K návrhu jsou přiložené proto, aby definovaly problémové body, v tomto případě dopravní uzly ve městě. „Nový uzemní plán a s tím spojená dopravní koncepce bude posuzovat území jako celek. Například pokud bude nalezeno řešení, jak propojit Severní Terasu s dálnicí D8, bude tím pádem obchvat Klíše bezpředmětný,“ vysvětlila.

Podle Fialové se bude posuzovat případné napojení Děčína na D8. Všechny možnosti projdou kritickým zhodnocením včetně reálnosti ve vazbě na městský rozpočet. „Jsem ráda, že se lidé zajímají o dění v územním plánování, nicméně v této fázi není potřeba sířit přehnanou paniku. Důležité budou jednotlivé návrhy samotného nového územního plánu. Za sebe mohu sdělit, že nevidím podkladové dopravní studie jako silnice okolo Střížáku za realistické,“ dodala Fialová.