Jezero Milada, napuštěná jáma bývalého hnědouhelného lomu na Ústecku, je mezi lidmi stále více vyhledávané. Zejména kvůli sportovním aktivitám i průzračně čisté vodě. Správcem je státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který hodlá jezero proměnit v příměstskou oddychovou zónu.

Nově si k tomu nechal vypracovat i studii od Ateliéru•tečka Jitky Žambochové a jejího týmu. „Dokument pro nás přestavuje jeden z kroků na cestě k návratu krajiny zasažené těžbou zpět do užívání lidem a vytvoření příjemného místa, ke kterému budou mít návštěvníci i místní obyvatelé osobní vztah,“ vysvětluje vedoucí kanceláře ředitele PKÚ Tomáš Budín.

Analýza ukázala, co u jezera postrádají mladí lidé, sportovci, matky s dětmi i zahraniční turisté. Kromě ubytovacích zařízení například i spojení MHD, dostatek stínu, chybějící mola, veřejné záchody nebo kulturní program pro mladé.

„Jezero Milada spousta z nás považuje za hotové. Rekultivace, které zde ale zatím proběhly, jsou spíše technického charakteru - jsou zde vysázeny stromy, stabilizovány svahy, zajištěná kvalita vody. To ale k úspěšnému zapojení jezera zpět do přírodní krajiny i života okolních obcí nestačí,“ vysvětluje architektka Žambochová s tím, že území je špatně napojené na okolí.

Cesty do nikam

„Cesty končí nelogicky tak, jak je v minulosti usekla povrchová těžba hnědého uhlí. Není jasné, co se s územím má dál stát, ani jak se o tom bude rozhodovat a kdo se má o novou krajinu starat,“ podotýká Žambochová.

Podle ní se hodně věcí dá vyřešit v krátkodobém termínu. „Například zavést MHD k Miladě, zajistit lepší přístup do vody, vymyslet způsob zastínění, dokud nevyrostou stromy, konečně dovést inženýrské sítě ke stánkům, doplnit dětské hřiště, informační systém či lépe koordinovat akce, které se tu dějí, a více se otevřít veřejnosti. Důležitým úkolem je plánovaná krajinářsko - urbanistická soutěž,“ říká Žambochová.

Soutěž se dle jejího názoru poté stane vodítkem pro budoucí rozvoj území i podkladem pro územní plány. „Výsledná studie také jasně ukáže, že veřejný zájem převažuje nad ochranou zásob uhlí a bude možné dál redukovat chráněné ložiskové území,“ myslí si Žambochová.

Zachování přírody, ale současně i rozvoj turismu, by si v lokalitě přál starosta nedalekých Chabařovic Josef Kusebauch. „Na východě se počítá s jedním centrem rekreace zahrnujícím koupání, půjčovny, atrakce, restaurace, a pak s dalším na naší straně, kde by došlo k obnově zaniklé obce Vyklice. Zahrnovalo by bydlení i ubytování včetně služeb. U zbytku jezera bychom si přáli, aby zůstalo přírodní. Nechceme druhý Mácháč, kolem kterého se nedá projít kvůli samým chatám a kempům,“ vysvětluje Kusebauch. Právě pod Chabařovice katastrálně spadá zhruba polovina plochy Milady. Druhá polovina náleží krajskému Ústí, zlomek pak Trmicím.

V okolí Milady momentálně panuje čilý ruch. „Pro návštěvníky je asi nejzřetelnější rekonstrukce komunikační sítě. V tomto roce započne i revitalizace koryta Modlanského potoka a zároveň zahájíme revitalizační projekty s cílem přivést na nejnavštěvovanější části lokality inženýrské sítě,“ vyjmenovává Budín. Příští rok má PKÚ v plánu postavit na Miladě plovoucí mola, z nichž část bude pro vodní ptactvo a část pro zlepšení podmínek odpočinku návštěvníků jezera.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má do budoucna v plánu propojit jezera vzniklá rekultivací hnědouhelných dolů a lomů. Palivovému kombinátu zadalo, aby zpracoval studii proveditelnosti. „Záměrem MPO je, aby všechna jezera byla průtočná. Oblast má obrovský potenciál jako zásobárna vody pro ČR a také jako zdroj energie díky vodním elektrárnám a solárním parkům na hladině o celkovém výkonu až dvou jaderných reaktorů. Něco jako Vltavská kaskáda, ale významně větší,“ říká mluvčí MPO Štěpánka Filipová.