U jezera Milada by mohla vyrůst přečerpávací vodní elektrárna. Záleží na tom, jakou variantu rekultivace dalších uhelných lomů vláda vybere. Možnosti má dvě: buď z lomů budou samostatná jezera, nebo z nich udělá velké vodní dílo. Zároveň není jasné, zda města a obce získají pozemky na březích Milady zdarma, nebo zda zůstanou ve správě Palivového kombinátu Ústí (PKÚ). Záleží na rozhodnutí Evropské komise.

Jak vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, vláda zvažuje, že by vytěžené doly Milada, Tušimice, Vršany, ČSA a další navzájem propojila řekou Bílinou do ucelené soustavy jezer. „V lomu ČSA skončí těžba v roce 2024. Pokud ho zatopíme do výšky 230 metrů nad mořem, lze ho propojit s ostatními už existujícími či plánovaným jezery,“ řekl.

Kdo to zaplatí? 

Pak by prý bylo možné vybudovat energetické dílo s výkonem malé jaderné elektrárny. Soustava jezer by zároveň řešila problém se suchem. Další varianta hovoří o zatopení jen do 180 metrů, potom by z ČSA bylo jen samostatné jezero.

Podle premiéra Andreje Babiše rozhodnutí závisí především na nákladnosti celého projektu. „Projekt je velice pěkný, určitě by si ho obyvatelé Ústeckého kraje zasloužili, jelikož dopad těžby uhlí na jejich zdraví byl velice negativní. Ale je potřeba to spočítat a je otázka, kdo to všechno zaplatí. Uvidíme za rok, až to bude na stole s čísly,“ přiblížil s tím, že by bylo na místě, aby na něj významně přispěli těžaři.

Zpracování podkladů pro vládu dostal za úkol PKÚ. Jeho ředitel Petr Lenc vysvětlil, že do poloviny příštího roku státní podnik musí připravit studii proveditelnosti v kontextu se zahlazováním následků hornické činnosti. „Situaci chceme důkladně analyzovat ze všech úhlů a vládě předložit konkrétní návrh řešení,“ slíbil.

Jak to bude s pozemky okolo Milady, zůstává zatím nejasné. Podle ústeckého primátora Petra Nedvědického v případě doposud zvažovaných bezplatných převodů hrozí, že by se tím stát dopustil nepovolené podpory, kdy by jako člen EU prodal (nebo daroval) svůj majetek hluboko pod tržní cenou a tím by města a obce zvýhodnil oproti jiným zájemcům.

Na základě studie PKÚ stát nejprve rozhodne, zda se přikloní k energetické koncepci a zda si pozemky ponechá ve správě PKÚ, nebo je umožní předat obcím. V případě zájmu je obcím předat, informoval by Evropskou komisi a počkal na její vyjádření, jestli by jejich bezúplatný převod byl nedovolenou podporou, či nikoliv. Vláda pak na základě tohoto vyjádření o osudu parcel rozhodne do konce příštího roku.

Bez odpisu uhlí nic

Zatím to prý spíš vypadá, že by si pozemky stát ponechal a na břehu jezera vybudoval přečerpávací elektrárnu. „Podporu by měla mít urbanistická soutěž, jak by jezero v budoucnu mělo vypadat. Plánujeme zlepšení dostupnosti, sociálního zázemí. Mohlo by tu být zázemí kontejnerového typu. Využili bychom studentskou soutěž na drobná zařízení jako převlékárny a toalety,“ uvedl primátor.

Jak ale upozornil vicehejtman Martin Klika, dokud vláda neodepíše zásoby uhlím pod jezerem, nelze plánovat rozvojové projekty. „Pro nás je toto číslo jedna,“ dodal Klika.