Kliknutím zvětšíte„Horníka propustili, přeučil se na ajťáka“. Podobný titulek bychom si doteď spojili nejspíš s Ostravskem. Tam už od uhlí odcházejí roky. Kvůli nedávnému klimatickému závazku České republiky vůči Evropské unii mají ale postupně těžbu utlumit i severní Čechy. Padnou tak tisíce pracovních míst včetně těch v uhelných elektrárnách. Propouštěna bude nejspíš i řada lidí, kteří v provozech pracují v současnosti.
Lidé od uhlí by ale neměli kvůli ortelu ztráty práce a hledání nové věšet hlavy. Pomoct jim v této situaci má i část z přinejmenším 2,5bilionového balíčku. Jím chce Unie v budoucích letech podpořit evropské regiony, jejichž ekonomika je ještě dnes na uhlí závislá. Pružná reakce na vývoj pracovního trhu ostatně není nic nového pod sluncem ani pro tuzemskou samosprávu.
„Ústecký kraj řeší rekvalifikaci a zaměstnanost už dlouhodobě v rámci takzvaného Paktu zaměstnanosti,“ potvrdil náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD), který Ústecký kraj zastupuje v novém poradním orgánu vlády, Uhelné komisi. Právě ta má komplexně řešit odklon Česka od spalování hnědého uhlí. Kolika lidí se může v budoucnu týkat ztráta práce na severozápadě, však Klika nesdělil. „Máme povinnost mlčenlivosti. Je to téma na úrovni jednání vlády,“ řekl náměstek hejtmana.
Přesná čísla nejsou
Jak na své čtvrteční návštěvě regionu přiblížil Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí a předseda Uhelné komise, v půl roku starém orgánu pracují tři skupiny. Poslední z nich řeší sociální dopady, mezi nimi i vliv útlumu těžby uhlí na úbytek pracovních míst. Žádná přesná čísla k tomu v Ústeckém kraji ale ještě nejsou k dispozici. „Neviděl jsem zatím žádný oficiální materiál, kde by se o číslech hovořilo. Ani nebyl projednáván na Uhelné komisi,“ potvrdil Brabec.
„Třetí pracovní skupina musí počkat na výstupy prvních dvou. Je totiž naprosto zásadní rozdíl, jaký sociální dopad by byl, kdybychom od uhlí odešli v roce 2035, anebo v roce 2050,“ dodal ministr Brabec s tím, že i proto teď nikdo nechce spekulovat o položkách, které v budoucnu zmizí z nabídky pracovního trhu na severozápadě Čech.
Že je konec doby uhelné už v dohledu, potvrdil nedávno nový ředitel státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ) Walter Fiedler. „Klimatické poměry v Česku se rychle mění a my se musíme této nové situaci přizpůsobit,“ konstatoval Fiedler. PKÚ dlouhodobě pracuje na rekultivacích míst po ukončené těžbě. Ty budou pokračovat i nadále. A i při tom se můžou uplatnit lidé, kteří dnes pracují v uhelném průmyslu. V souvislosti s předpokládaným útlumem těžby v severních Čechách se navíc pracuje na propojení soustavy jezer v Mostecké pánvi. Megalomanský plán je zatím dost vzdálený realizaci. Techniky či odborníky na životní prostředí a energetiku ale PKÚ nabírá už nyní. „Potřebujeme do našich týmů dost specializované obory, a to jak z řad zkušených odborníků, tak i absolventů,“ přiblížil Fiedler.
Žádná práce není jistá
O tom, že ztráta práce kvůli útlumu těžby je stále živým tématem i na Ostravsku, svědčí film režiséra Jindřicha Andrše o propuštěném horníkovi Tomáši Hisemovi. Ten se téměř po čtvrt století práce v Paskově rozhodl kvůli uzavření dolu stát programátorem. Celovečerní dokument Nová šichta půjde do kin teprve v příštích měsících. Jako střihač na něm pracoval také 30letý student FAMU, Litoměřičan Lukáš Janičík.
Film nepřemýšlí jen o osudu horníků. Podle prognóz, například od McKinsey Global Institute, do nějakých 12 let ztratí vlivem automatizace práce místo na 800 milionů manuálních pracovníků na celém světě. Rekvalifikace, kterou podstupuje horník Tomáš, tedy v brzké době čeká spoustu lidí nejen z uhelného průmyslu. „Trh práce se neustále proměňuje a nic není stabilní,“ připomněl Janičík. „Když začínali kluci jako Tomáš pracovat v hornictví, měli vidinu, že budou fárat do konce života. Každý člověk ale musí počítat s tím, že žádná práce tu nemusí za nějakých deset patnáct let být,“ dodal filmař.
15
2
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
