Když přijdou mrazy, je nejlepší schovat se ke kamnům s hrnkem něčeho horkého. Lidé bez domova však takovou možnost obvykle nemají a jsou odkázáni na pomoc druhých. V Ústeckém kraji na ně dohlíží někdy radnice, jindy městské policie a charitativní organizace.

V krajské metropoli mají bezdomovce „na starosti“ ústečtí strážníci. „Kontrolujeme ty, o nichž víme. Většinou je odkážeme na azylové domy, dokonce máme vytištěné letáky, na nichž mají všechny důležité kontakty,“ líčil Jan Novotný z ústecké městské policie.

Existují ale skupinky bezdomovců, kteří migrují po celém městě, o pomoc nestojí a žijí ve svém světě. „Když na ně narazíme, nabízíme jim pomoc také, ale oni většinou odmítnou. Na rozdíl od těch, kteří jsou ve složité životní situaci, upřednostňují svou svobodu,“ přiblížil Novotný.

STOVKY LIDÍ

Po Ústecku se pohybuje několik desítek bezdomovců a jejich počet není přesně znám. Pracovníci Oblastní charity v Ústí jich loni v terénu potkali celkem 55. Přímo do Azylového domu Samaritán na Klíši jich přišlo dokonce 442.

„Kromě běžných služeb nízkoprahového centra, noclehárny a jídelny jim v těchto mrazech nabízíme i krizové židle, na nichž ve společenském centru mohou přečkat noc,i když nemají peníze na úhradu služeb,“ informovala vedoucí Domu Samaritán Vendula Krištofová.

V mrazech má centrum otevřeno po celý den, vyhlásilo také sbírku ošacení, především mužských kalhot, bund, svetrů a mikin. Mají připravenou potravinovou pomoc a jeho pracovníci vyrážejí do terénu dvakrát týdně. Nabízejí horký čaj a polévku.

Když přijdou na místa, kde se zdržují ti, kteří pomoc nechtějí, zanechají leták či svačinu. „Chce to čas, přesvědčování má leckdy opačný účinek. Po navázání důvěry pak přicházejí sami,“ dodala Krištofová.

Ilustrační fotoZdroj: Deník/Karel Pech

Teplická radnice do života místních bezdomovců nijak nezasahuje. A to ani v těchto mrazech. „Náš sociální odbor je ale vždy připraven těmto lidem pomoci s ubytováním a podobně. Jedinou podmínkou je, že musí sami chtít se svým životem něco udělat. A to nechtějí. Ono jim to vyhovuje. Ve spolupráci s městskou policií je oslovujeme s možnostmi a pomocí, v 99 procentech případů neúspěšně,“ připomněl náměstek teplického primátora Hynek Hanza.

Azylový dům v Teplicích není. „Teoreticky může takový člověk do zařízení v okolí, ale jeďte jinam, když o tom nic nevíte a nemáte ani floka. Do komunitního plánu jsme prosadili nouzovou noclehárnu. Vychází z toho, že v mrazech, jako jsou teď, je pro všechny strany lepší, když bezdomovci nejsou na ulicích. Nic dlouhodobého, opravdu jen krizová záležitost. Teď ještě, aby to město zrealizovalo,“ uvedl opoziční zastupitel Teplic Jakub Mráček.

MOHOU I PODNAPILÍ

Pobočka Naděje v Roudnici nad Labem je podle slov vedoucího Jana Kožešníka schopna ve svém azylovém domě pro muže a rodiny s dětmi poskytnout ubytování 45 osobám, v terénním programu obslouží za rok na 150 lidí.

„Je to zvláštní, ale dosud nás nikdo nepožádal o přespání na krizové židli, a dokonce máme i volno v ubytovně se čtyřmi lůžky. Proti jiným poskytovatelům azylové pomoci umožníme výjimečně ubytování na krizové židli i osobám, které požily alkoholický nápoj, ale jsou v pohodě,“ sdělil vedoucí azylového centra Josef Průša.

V Lovosicích má pobočka noclehárnu s 10 lůžky a rovněž umožní bezplatné ubytování na krizové židli. „Denně ji využívají dva muži, 15 mužů a žen k nám dochází v pracovní dny do nízkoprahového denního centra za teplým nápojem, snídaní, případně obědem, který připravuje náš zaměstnanec ze surovin, jež máme momentálně k dispozici,“ uvedl vedoucí ubytovny Bogdan Bláha.

Farní charita v Roudnici nad Labem provozuje azylový dům pro ženy a matky s dětmi a po celý rok má kapacitu 30 míst zcela zaplněnou. „Jsme ale připraveni poskytnout v rámci krizového scénáře pomoc i jiným lidem bez domova, kteří nás o to požádají,“ předeslala vedoucí Petra Urbanová.

Terénní sociální pracovnice litoměřické pobočky Naděje Renáta Langer vybavila na smluveném místě na 20 lidí bez domova balíčky základních potravin. Dalším, kteří jsou nemocní a bydlí na ubytovnách, je rozvezla.Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín

Farní charita v Litoměřicích zajišťuje služby pro muže v azylovém domě v ulici Marie Pomocné. Je to ubytování o kapacitě 23 lůžek pro muže od 18 do 64 let a noclehárna s pěti lůžky, klienti zaplatí za nocleh 130 či 50 korun. Noclehárna funguje od 18 do 8 hodin.

„Během zimy můžeme nabídnout ubytování na pěti krizových židlích. Přes den podáváme teplou polévku lidem z nízkoprahového centra i dalším zájemcům,“ informoval vedoucí azylového domu Jakub Ružbatský.

V Děčíně pravidelně kontroluje místa, kde se bezdomovci zdržují, městská policie. „V případě potřeby nasměrujeme lidi bez domova do azylového domu nebo noclehárny,“ vysvětlil mluvčí děčínských strážníků Tomáš Pavlík, který odhaduje počet bezdomovců ve městě na 30.

V Mostě se bezdomovci stáhli do budov a do tepla. Strážníci zatím nemuseli zachraňovat nikoho v ohrožení života. „Děláme průběžné kontroly,“ sdělil mluvčí mostecké městské policie Vlastimil Litto. Strážníci jsou v kontaktu s azylovým domem, kam by v případě potřeby člověka v nouzi odvezli.

Úředníci magistrátu žádnou zvláštní obchůzku míst s bezdomovci nechystají, spoléhají na pomoc sociálních pracovníků z neziskovek, které město finančně podporuje. Strážníci věří, že riziko umrznutí pomine v sobotu, kdy mrazy poleví.