Jsou tu celkem tři činžáky, jeden Českých přístavů, další dva města ve správě městského obvodu Neštěmice, do jehož katastru nechvalně proslulá lokalita spadá.

Před 22 lety vstoupila Matiční do dějin kvůli výstavbě zdi, která měla oddělit zdejší problémové partaje od lidí žijících v rodinných domech na druhé straně. O stavbě bariéry začala radnice uvažovat v roce 1998, vyrostla o rok později, ale vzápětí musela být rozebrána a dnes oplocuje ústeckou zoo. Pro jedny byla ukázkou neochoty romské menšiny přizpůsobit své chování lidem, kteří do jejich komunity nepatří, pro jiné zase představovala symbol rasismu a segregace. Řada politiků si na případu budovala kariéry a přijížděly sem zpravodajské štáby z celého světa.

Situace v ulici je tristní i dnes. Bezdomovce a vandaly všeho druhu odsud strážníci vyhánějí denně. Během prohlídky jednoho z domů varují před vytrhaným zábradlím a narušenou konstrukcí schodiště. Kvůli tomu je potřeba překonat díru, kterou není radno propadnout. Domy jsou sice zazděné, ale než vůbec stihne malta zatvrdnout, už jsou tu zase vybourané díry. „Koukejte, kam šlapete. Tadyhle třeba chodí na záchod. Je to hrůza a táhne tu smrad,“ varuje jeden ze strážníků a má dost dobrý důvod, jelikož místnost je doslova posetá lejny všech tvarů i konzistence a zápach zvedá žaludek.

Zdroj: Deník/Janni Vorlíček

Neštěmická starostka Yveta Tomková upozorňuje, že problém se táhne spoustu let. Vlastně od doby, co se problémoví Romové vystěhovali a předtím svá bývalá obydlí vybydleli a proměnili v holobyty. „Jednou za čas sem přijedeme uklidit, samozřejmě nás to stojí velké peníze, protože odpadky navážíme do našich sběrných kontejnerů, které musíme platit. S ohledem na špatný technický stav budov jsme všechna přístupová okna a dveře nechávali zazdít, a opakovaně, ale vždy nám to vybourají a znovu se nastěhují, dál vše rozebírají a devastují,“ líčí starostka.

Prohlídka pokračuje ve čtvrtém patře. To už je cítit kouř a o chvilku později muži v černých uniformách rozrážejí dveře cimry s několika postelemi. Jeden z bezdomovců topí v díře od komína, starší Romka připravuje nějaký pokrm. Na otázku, co tu pohledává, odpovídá, že bydlí, stejně jako ostatní. „Nemáme kam jít. Mám popáleniny a nedostávám na ně invalidní důchod a nemám ani jiný příjem. Tak co mám dělat? Práci mi nikdo nedá,“ lesknou se jí oči slzami a beznadějí.

Strážníci je legitimují. Potom odcházejí zkontrolovat další patra.

Z protějšího domu se hrne další skupina „nájemníků“, ruce plné staré elektroniky a kabelů. „Sběrny od nich oficiálně nesmějí odkoupit barevné kovy, jen na živnostenský list. Ale oni jim nabídnou zlomek ceny a je to,“ vysvětluje strážník, jak poměrně nedávno přijatá novela zákona ztrácí svůj smysl.

„Tyhle lidi je potřeba odsud vykázat. Je to neblahý symbol města. Myslím si, že by tyhle domy měly jít k zemi. Sousedí s nimi společnost BMW, další podnikatelé si koupili areály a je jim nepříjemné, když k nim přijedou partneři na jednání a vidí takovéto prostředí. Přes silnici bydlí lidé a jsou z toho nešťastní. Nikdo v takovém prostředí bydlet nechce. To jsou následky nepovedených privatizací a kšeftů spekulantů,“ pokračuje starostka Tomková.

Demolice neprošla o dva hlasy

Prosadit demolici domů se v září pokoušel náměstek primátora Pavel Tošovský. V době největšího skandálu kolem Matiční byl starostou Neštěmic. Demolice by pro něj představovala poslední tečku za nejostudnějším politickým strašákem kariéry. „Stržení neprošlo o dva hlasy. Někteří zastupitelé to tady mají za cennou architektonickou památku. Kdyby to bylo v lepším stavu, dá říci, že je to zajímavá architektura doby, kdy se takové domy stavěly. Teď asi není jiné řešení než demolice. Případná rekonstrukce by přišla na desítky milionů korun, navíc bydlení tady není pro nikoho atraktivní,“ myslí si.

Když návštěvník přejde hlavní silnici, ocitne se u obydlených domů. Je na nich patrná snaha opravovat a zvelebovat. Proti sobě mají podnikový areál, nadohled řeku Labe. „Už jsme toho navykládali novinářům a politikům o té hrůze dost a dost. Co chcete slyšet? Že je to ostuda, která znehodnocuje naše nemovitosti? Že čelíme zlodějům a tamhle i kvůli nim mají pořádného hafana,“ odevzdaně odpovídá jeden z obyvatel, který si kvůli bezpečnosti přál zůstat v anonymitě.

Skutečně, na konci Matiční štěká pěkně ostrý dobrman. Staví se na zadní a dává najevo, kdo je tu vlastně pánem. „Pamatuji doby, kdy tu po sobě štěkali vztekle lidé. Pokud bychom žádali o dotaci na stržení té ostudy a dostali bychom ji, pět let nesmíme ten pozemek prodat. Součástí žádosti musí být i projekt následného využití,“ popisuje Tošovský, který se přímo v Matiční ve čtrvrtek 17. prosince dopoledne sešel se starostkou Tomkovou a městskou policií, aby probrali své možnosti.

„Bohužel se musíme držet územního plánu a jednou z mála možností by byla parková úprava. Nelze jen osít trávník, nutné jsou i cestičky a podobně. Příští krok bude opět v zastupitelstvu návrh demolice, a pokud projde hlasováním, dostali bychom na to padesát procent dotaci,“ uzavírá s nadějí v hlase náměstek Tošovský.