Vím, že dlouhé závody milujete. Maraton je pro vás přesnídávka, ale mistrovství světa je přeci jen něco jiného. Tak povídejte.
(rozpačitý smích) Tchaj-wan, hlavní město Tchaj-pen, ústřední park, běžela se čtyřiadvacítka, dvoukilometrový okruh. Start byl v pátek 1. prosince, cíl následující den. Letělo tam družstvo žen i mužů. Skvělá zkušenost. Počasí nebylo zrovna ideální, vítr, chvilku pršelo, teploměr ukazoval sedmnáct stupňů. V týmech vyhrály Polky, druhé byly Japonky, my braly bronz. Mezi muži vládl Litevec Sorokin, tomu naměřili dokonce 301,8 km, tuším, že naši muži skončili kolem dvacátého místa.
Nikdo neví, odkud skvělé bronzové sportovkyně jsou, což je škoda především pro Ústí nad Labem. Jak to vidíte vy?
Petra Pastorová je z Ostravy, ta byla skutečně skvělá, dlouho dokonce vedla, nakonec skončila v absolutním pořadí devátá. Lenka Horáková je z Brna a já závodím za USK Provod Ústí nad Labem, do soupisky jsem přidala 219,2 km. Letos jsem toho naběhala dost. Byla jsem v Řecku, s kamarádem vyhrála závod v Norsku, potom mě pozvali do reprezentace. S mistrovstvím světa jsem opravdu nepočítala, provozní náklady totiž nikdo neřeší. Ultramaraton není fotbal, sice tam vlála naše vlajka, ale startovné, letenka a ubytování jde za vámi. Byla jsem tam s dcerou, pojala jsem to jako poznávací zájezd.
Normální člověk by po takové zátěži zkolaboval, jak regenerujete?
Jsem amatér, nečekejte lázně. Prostě masáž, strečink, odpočinek, vyběhání, masáž. Momentálně to musím hlavně dospat. Přiletěla jsem v pondělí, v úterý byla v práci, odpoledne na stadionu. Při dlouhém běhu si ale čistím hlavu, podobně to mají i holky z reprezentace.
Poslední otázka bude sváteční. Jaké budou Vánoce?
Normální. Kapr, salát, nějaké dárky, klídek a pohoda. Do konce roku už nic neplánuji. Pokud se ptáte na dárkonosiče, tak jedině Ježíšek, Santa Klaus nemá šanci, to je pro mě reklamní náplava. Pokud vydrží sníh do konce roku, bude to fajn.
