Národní ústav duševního zdraví totiž zjistil, že oproti předpandemickému období stoupl výskyt deprese a rizika sebevražednosti třikrát a výskyt úzkostných poruch dvakrát.

Jak vysvětlila mluvčí ústecké policie Veronika Hyšplerová, u případu z pondělního večera, kdy muž skočil pod vlak, lze sebevraždu potvrdit. „Policisté důkladně propátrali čtyři kilometry trati a nalezli osobní věci zemřelého 57letého muže. Mezi nimi se nacházel dopis na rozloučenou,“ informovala. Důvod sice neuvedla, ale lidé spekulují o rodinných problémech.

Záchranáři už muži nemohli pomoci a předali jeho tělo koronerovi. „Utrpěl zranění neslučitelná se životem, kterým na místě podlehl," informoval mluvčí krajské záchranné služby Prokop Voleník.

Hasiči poté evakuovali cestující z rychlíku, který mířil do Prahy. Doprava byla na trati omezena, lidé museli počítat se značným zpožděním.

Středeční úmrtí o půl páté ráno v Olšinkách ještě policisté jako sebevraždu nepotvrdili. Strojvedoucí ovšem vypověděl, že 62letá žena se na vlak dívala a pak vstoupila do kolejiště, soupravě přímo do cesty. „Případy vyšetřují kriminalisté, byla nařízena soudní pitva a to v obou případech,“ pokračovala policejní mluvčí s tím, že žena mohla být nemocná a trpět bludy či depresemi, mohla vejít do cesty vlaku náhodou, vejít pod vlak z momentálního hnutí mysli a podobně. Sebevraždu však kriminalisté prověřují i v tomto případě.

Mezi Ústečany vyvolala obě úmrtí dohady, zda mohlo jít o sebevraždy v souvislosti s psychickým stavem z důvodu pandemie. „Lidé už toho mají dost, není práce, peníze, nikdo nevidí světlo na konci tunelu. Lidi jsou na dně,“ myslí si například Ústečanka Miroslava Kačírková.

Pocit beznaděje roste

Policie sice tyto domněnky odmítla s poukázáním na pokračující vyšetřování, ale odborníci potvrdili, že pocit beznaděje ve společnosti narůstá. Například konzultanti Linky bezpečí nejčastěji s klienty řešili sebevražedné tendence, sebepoškozování, smutek a deprese, psychické potíže a poruchy, dokonce týrání.
Podle mluvčí Linky bezpečí Reginy Jandové sebevražedná tematika stabilně roste poslední čtyři roky, a to bez ohledu na pandemii. „Pod tematikou evidujeme jak tendence, tak i myšlenky na sebevraždu nebo pak přímo pokus o ni. V roce 2020 to bylo oproti roku 2019 o 21 procent,“ uvedla.

Pro představu: součet kontaktů na telefon, chat a e-mail činil 2454 kontaktů v roce 2020 oproti 2036 kontaktům v roce 2019. „V roce 2019 to byl ale zase 34 procent nárůst oproti roku 2018 (1523 kontaktů) a v roce 2018 27procentní nárůst oproti roku 2017 (1195 kontaktů),“ upřesnila Jandová.

Podle Petra Kučery z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ještě nejsou statistická data týkající se nejen sebevražd za loňský rok k dispozici. „Výstupy ze statistiky příčin smrti lze očekávat až v polovině tohoto roku,“ upřesnil.

Nicméně vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že v souvislosti s pandemií covid-19 a restriktivními opatřeními vzrostl v květnu 2020 výskyt duševních onemocnění u dospělé populace v České republice téměř na 30 procent. Podle jejich posledního výzkumu z listopadu 2020 výskyt duševních onemocnění neklesá, odborníci naopak upozorňují na další možné zhoršení.

Tým doktora Petra Winklera studii opakoval v souvislosti s pandemií a prvním lockdownem v květnu 2020, kdy zjistil významný nárůst těchto onemocnění. Třetí vlnu studie uskutečnil stejný tým také v listopadu. Zdá se, že oproti první vlně pandemie covid-19 v poslední době ještě pokračuje mírný nárůst duševních onemocnění.

„Nyní ho prožívá každý třetí dospělý. Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky. Přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem a tak dále,“ dodal Winkler.