Mirek Machota z Ústí není v dobročinnosti žádným nováčkem. Už v roce 2018 vymyslel projekt, kterým chtěl podpořit nemocného kluka z Jihlavy. Na koloběžce jel z Londýny do Prahy a rodičům Jakuba na konci svého snažení předal šek na 40 tisíc korun. Letos v lednu se vrátil z dvouměsíčního pobytu na Novém Zélandu, samozřejmě tam byl na koloběžce a zase pomáhal. Tentokrát osmiletému Adámkovi z Tisé. Přes Ústeckou komunitní nadaci předal mamince šikovného kluka šek, který pokryl roční výdaje na cestovné z Tisé do Speciální školy na Severní Terase.

Mladý stavební inženýr moc času na vyprávění nemá, začal podnikat, ale do konce roku by chtěl s kamarády dokončit film, který na Novém Zélandu natočili. A nebude jenom o koloběžkách. „Vždycky jsem se chtěl podívat na Nový Zéland, je to krásná, civilizací moc nezkažená země. Projekt jsem připravoval celý rok, v listopadu 2019 jsem do letadla přibalil tři koloběžky, doprovod mi tentokrát dělali dva kamarádi. Kameraman Tomáš Čapek, který tam byl už dvakrát, a Michal Jakub. Ten plnil úkoly řidiče, kuchaře, tlumočníka, manažera a psychologa,“ přiblížil Mirek Machota.

Ilustrační foto.
Turistické vlaky rušit nebudeme, tvrdí Ústecký kraj

Na Zélandu najel na koloběžce celkem 2000 kilometrů a nebylo to prý vůbec jednoduché. „Trasu jsme několikrát měnili, je tam toho na koukání opravdu moc. Při jednom strmém sjezdu jsem se pěkně vysekal, několik dní jsem polehával, ale potom jsem to všechno dohnal. Kdybych neměl solidní pojistku, tak by byl konec,“ popsal karambol.

Jeho speciální koloběžka se státní vlaječkou přitahovala pozornost náhodných diváků, mnoho Čechů žijících v této zemi se k němu hlásilo, u některých dokonce přespal. Koloběžky tam moc neznají, a tak se Mirek rozhodl, že všechny tři stroje na Zélandu nechá. „Podle mě by to byl skvělý podnikatelský záměr půjčovat turistům u moře koloběžky. V horách je to ale dost nebezpečná záležitost, je tam stále silný vítr a dlouhatánské kamiony nahánějí hrůzu. Na dálnici jsem samozřejmě nelezl, zkušenost z nehody mi stačila. Výhledy v horách byly fantastické, ale já jsem se někdy opravdu bál. Nevím, jestli tam někdo začne stavět naše koloběžky, jsem stále ve spojení se skupinkou Čechů, kteří projevili zájem. Uvidíme,“ nastínil vousatý muž.

Dohánějí manko

Cestu z Londýna do Prahy natáčel sám, čemuž prý také odpovídala kvalita zvuku a rozklepané záběry. „Dokument o Novém Zélandu je ale perfektní. Kameraman Tomáš Čapek si zkušeně pohrával s každým zajímavým záběrem, použil i dron. Jeden mu sice uletěl, ale druhý to přežil. Natočil asi 60 hodin, což po nutné konzultaci a úpravách vydá na solidní dvouhodinový film,“ upřesnil Mirek Machota.

V současné době je jeho nepřítelem především koronavirus. Jarní besedy ve školách museli zrušit, něco převzal rozhlas nebo TV Prima. „Každý máme svou práci, doháníme dvouměsíční manko, jak se dá. Momentálně bydlím v Tisé a potkávám hodně lidí, kteří mi fandí. Malý Adámek toho moc nenamluví, ale já jsem rád, že jsme mu mohli trochu pomoci. Moje koloběžka je pro něj ještě velká, ale společně ji zvládneme. Až bude hotový film, rád pozvu Deník na promítání,“ zakončil své vyprávění Mirek Machota.

Miroslav Vlach

Novou koloběžkovou akci prozatím neplánuje, ale z Japonska by Adámkovi určitě pohled poslal.