Veřejnosti je známý jako člověk, který nejprve pomohl vybudovat Ústecké podzemí z protileteckého krytu pod Větruší. Nyní Darius Hingar v Radešíně na Chuderovsku z vlastních prostředků a ve volném čase s podporou zdejší radnice zrestauroval protiatomový kryt s velitelstvím civilní obrany zdejšího okresu z dob studené války. Na svou práci chce navázat a společně s ostatními vybudovat turistický okruh či naučnou stezku po podobných místech v Ústí nad Labem a okolí.

Plánovaná trasa by mapovala podzemí a s ní úzce související historii civilní obrany v Ústí nad Labem. Pro její přípravu už udělal první kroky. Od magistrátu si pronajímá pozůstatky leteckých pozorovatelen a podzemní prostory, často zdevastované vandaly a plné odpadu. „Postupně je budeme uklízet a opravovat, nebo plnit autentickými artefakty a vybavením. Jenže hlavně s úklidem bychom potřebovali pomoc zapálených dobrovolníků. Jinak může naplnění naší vize trvat roky. I tak to bude mamutí práce, uvidíme, jak nám to půjde. Musíme ty věci dělat postupně,“ poznamenal Hingar.

Vzpomínky na ústeckou sklárnu od Petra Mudry ve formě dokumetů, fotek a elektronické kopie fotografií ze sbírek ústeckého muzea.
V ústecké sklárně prožil Petr Mudra většinu života. Dodnes pije teplé pivo

Trasa by měla začínat v radešínské pozorovatelně, vedla do protiatomového krytu tamtéž, odtud na Erbenovu vyhlídku, kde je další civilní pozorovatelna. Pokračovat má ke krytu do Zahrádek, poté na Hvězdu k dalšímu krytu a na Střížovický vrch. Nakonec by přivedla zájemce na Střekov, kde je kryt z druhé světové války a další podzemí, prozatím velmi nebezpečné a nestabilní.

Škola nebo kasárna?

„Velmi zajímavé je to teď na Střekově. Tam bychom toho chtěli připravit víc. Jelikož zdejší kryt je z druhé světové války, chceme se věnovat bombardování této městské čtvrti,“ řekl.

Darius Hingar ví o ústeckém podzemí snad vše. Chce jednotlivé podzemní prostory propojit naučnou stezkou a zpřístupnit jej veřejnosti.Darius Hingar ví o ústeckém podzemí snad vše. Chce jednotlivé podzemní prostory propojit naučnou stezkou a zpřístupnit jej veřejnosti.Zdroj: Darius HingarSpojenci zasáhli zdejší školu, tehdy se v ní ale neučili školáci, jak chtěla namluvit veřejnosti propaganda za minulého režimu. Budova sloužila jako kasárna SS. Pozůstatky dopadu leteckých pum jsou v celém okolí školy a sportoviště, pamětníkům známého pod názvem „jamplac“.

Přátelé v neformálním spolku sdruženém okolo Hingara by postupně chtěli do soustavy naučné stezky zahrnout i další střekovské válečné relikty. „Jeden kryt je i na střekovském nádraží. Pod zdejším kostelem jsou dvě štoly, ale jsou dost nebezpečné. Další pozemní prostory jsou pod bývalými lázněmi Dr. Vrbenského. Je to ale opravdu zatím jenom vize,“ zasmál se jeden z Hingarových společníků Alexandr Krejčí.

Dle dokumentace archivu města byl střekovský bunkr postaven v roce 1944. Nebyl ale v 50. letech modifikován na kryt civilní obrany, takže se nevyskytuje v žádné evidenci a je brán pouze jako sklep. „Darius Hingar požádal o pronájem tohoto bývalého objektu podzemního protileteckého úkrytu z roku 1944 za účelem zařazení do plánované turistické trasy. Uvádí, že je součástí kolektivu, jenž se zabývá historií. Objekt by chtěli zapojit do plánovaného okruhu a tematikou civilní obrany, období 2. světové války, a s tím související protiletecké obrany. Kolektiv má zájem objekty zachránit a zpřístupnit veřejnosti,“ potvrdila ústecká mluvčí Romana Macová.

Zážitková podívaná

Co už se blíží ke zdárnému dokončení? Štáb civilní obrany okresu v radešínském krytu, kde se chystá tematická expozice. Od města Ústí má od března za 1,2 tisíce korun ročně pronajatou pozorovatelnu. Musí ji zbavit „památek“ na vandaly a uklidit, protože je plná všemožného odpadu. Otevřená by měla být veřejnosti třeba při akcích, jako jsou podzimní Dny evropského dědictví nebo během výročí a svátků.

Z kontroly města a hasičů, hygieny a úřadu v Předlicích.
Odpad, exkrementy a život v garážích. Ústí dělalo kontrolu v Předlicích

„Budeme rádi za jakoukoliv pomoc. Dobové vnitřní vybavení máme, třeba filtr ventilaci a další. Nejhorší ale je, že nemáme skladové prostory. Vlastníme asi pět beden materiálu, který bychom vystavovaly při akcích, plus by tu měl časem vzniknout informační banner. Nemůžeme se ale zbavit obav, aby ho zase někdo nezničil,“ povzdechl si Hingar.

Jiná kapitola je kryt v Zahrádkách. Ten jako „luftschutzbunker“ řídila za druhé světové války civilní Protiletecká ochrana, takzvaný Luftschutz, podobně jako ten střekovský. „Chceme expozici vybavení z té doby. Docela bychom chtěli, aby to byla zážitková podívaná. Kromě vystavení filtr ventilace, pancéřových dveří a podobně, je tu docela rozsáhlé, nyní nepřístupné a opět velmi nebezpečné podzemí. Teď, kdyby tam někdo zapadl, nikdo ho už nenajde. Je třeba udělat terénní práce, vstupy jsou zavalené navážkou do dvou metrů výšky a tak dále,“ líčil Hingar s tím, že ve třech lidech, kteří jsou nejaktivnější, se podzemím nejen na Ústecku zabývají patnáct let. „Samozřejmě ve spolupráci s archivem a muzeem. Jsme za jejich pomoc a vstřícnost velmi vděční,“ dodal Hingar.