Vlastníkům se totiž pro 60 metrů dlouhou a 13 metrů vysokou porážkovou halu nedařilo najít využití. Přitom v jiných částech republiky se podobné historicky cenné objekty jatek právě pro velkorysé vnitřní prostory podařilo změnit v galerie či divadla. Například město Ostrava loni dostalo Českou cenu architektury za citlivou rekonstrukci svých historických jatek.

Františka Ročka jatka vlastně provázela i po revoluci. Později coby reportér Severočeského a později Ústeckého deníku psal o krachu firmy, která je provozovala, i o zániku masné výroby v Ústí nad Labem. „Pamatuju si, že tady všechno muselo klapat jako na drátkách. Když jsme objevili nějaký nový poznatek, hned jsme s ním pracovali a snažili se ho implementovat do provozu nebo do výroby,“ vzpomínal při pohledu na halu, která přišla o svou střechu.

Ilustrační foto
Přepadení večerky v Ústí. Na prodavačku vyrukoval muž s punčochou přes hlavu

„Nic se nedalo ošidit, normy a standardy jsme měli dané a pěkně našponované, všechno bylo zaběhlé. Největší starost byla, abychom nepřekročili ve špičce odběry elektřiny. Nesmělo vypadnout chlazení. Každý výkyv ve výrobě byl problém, protože na něj doplatili právě ti lidé, kteří tu pracovali,“ líčil.

Někteří zaměstnanci se prý bavili tím, že v hale lovili krysy a potkany. „Byl to otevřený prostor a myš se dostane kamkoliv. Docela se jim to dařilo, ono se humorně říkalo, že co se nechytne, tak se sešrotuje, ale to byl takový folklór. Na krysy tu byly standardně návnady, občas někdo nějakou odstřelil,“ pokračoval Roček.

V kantýně pro zaměstnance prý bylo samozřejmostí, že prodávali jen housky a hořčici, protože salám a uzené bylo přímo z výroby. „Když jsem ráno šel na pochůzku, měl jsem kapse dvě housky a zbytek si utrhl po cestě,“ podotkl Roček.

Areál byl však podle něj docela dobře hlídaný. „Nebylo jednoduché krást, ale přes plot se asi dalo leccos hodit kamarádům. Nejlepší bylo, když takový hodně tlustý kapitán z kriminálky, který tu zlodějnu vyšetřoval, byl sám zadržen na vrátnici s taškou plnou salámů a předán Veřejné bezpečnosti jako každý zloděj. Na vrátnici kontrolovali každého,“ zasmál se při té vzpomínce.

Na krajském zastupitelstvu vystoupil předseda představenstva KZ Ondřej Štěrba a generální ředitelka KZ Taťána Soharová.
Radní pro zdravotnictví nabídl k dispozici funkci, ostatní odpovědnost odmítají

Jatka v minulosti představovala strategický podnik pro rozvoj velkoměst. Ta ústecká však byla ve 20. letech minulého století symbolem pořádného průšvihu. Stála totiž městskou kasu mnoho milionů korun. Původní městská jatka z roku 1882 stávala u železniční trati v místě dnešního Mostu Edvarda Beneše. Přestala ale později vyhovovat, jelikož hejna krys a zápach zamořovaly v letních měsících nástupiště sousedního hlavního nádraží a městské centrum. Stavba těch předlických začala roku 1927 a skončila 1. října 1928. Řídili ji Ernst Krob a architekt Franz Josef Arnold. Téměř všechny dodavatelské práce provedly ústecké firmy. Kompletní strojní zařízení dodala strojírna firmy Georg Schicht.

Náklady dosáhly téměř 25 milionů předválečných korun. Jenže při zkušebním provozu se objevovala jedna technická chyba za druhou a jejich řešení a předělávky stály další miliony. Například městský veterinární referent Lothar Putsch dodal chybné podklady, a tak architekt navrhl poddimenzovanou linku na porážku prasat s denním výkonem sta kusů namísto potřebných čtyř stovek.

V Ústí nad Labem byla v sobotu vyhlášena anketa Nejlepší letecký sportovec roku 2023. Vítězi pogratuloval i prezident ČR Petr Pavel.
FOTO: Severočeské divadlo patřilo leteckému sportu. Přišel i prezident Pavel

Poté se ukázalo, že zdroj užitkové vody obsahoval velké množství sloučenin železa a voda se nedala bez nákladných úprav používat na chlazení a zmrazování masa. Také jateční řád byl velmi komplikovaný a chod jatek nedomyšlený. Ústečtí řezníci, zvyklí na nízké ceny ve starých jatkách, nakonec vyhlásili bojkot těch nových a prolomit se jej městu podařilo až ve druhé polovině 30. let.

Jatka nakonec zanikla až v první dekádě po roce 2000. Naposledy tu produkci masných výrobků zajišťovala firma Procházka roudnického podnikatele Pavla Eliase.

Co bude s budovou dál?

Dnes vedle porážkové haly představuje další dominantu areálu vodárenská věž. Pozoruhodná je ale i dvojice správních budov stojících po stranách vrátnice. Stavby vilového charakteru zdobí barokně pojaté znaky města Ústí nad Labem.

„Hodnota areálu jatek tkví také v jeho celistvosti. Vyrostl investicí města v jedné stavební fázi, bez následných zásadních přestaveb. Jeho autorem byl specialista na jateční stavby Joseph Hemmings ze Stuttgartu a jako vizuální předloha mu posloužily stavby proslulého architekta Heinricha Tessenowa,“ poznamenal historik Martin Krsek.

V pátek se konal jeden z dalších maturitních plesů v Kulturním domě, tentokrát pod taktovkou Obchodní akademie Pařížská.
FOTO: Krása a elegance. Maturitní ples má za sebou i Obchodní akademie Pařížská

Ústečtí muzejníci ostatně podle Krskových slov pátrali i po tom, proč z budovy aktuálně zmizela střecha, a dotazovali se na to vlastníka, firmy Travospol. „Prý byla v havarijním stavu a náklady na rekonstrukci byly příliš vysoké. Konstrukce krovu byla staticky narušená a podle posudku ohrožovala okolí pádem, proto ji snesli,“ pokračoval historik s tím, že v dalším postupu mají několik možností.

„Ve hře je zakonzervování odhalené koruny zdí oplechováním nebo snesení svrchního patra a zastřešení torza jednoduchou střechou. Druhá varianta by znamenala zničení architektonické i historické hodnoty porážkové haly. Byla postavená ve stylu tradicionalistické moderny s obřím obloukovým oknem táhnoucím se přes všechna patra až do štítu. Hodnotná je i plastická výzdoba fasády. Kdyby hrozila demolice dalších konstrukcí, bude muzeum usilovat o záchranu alespoň těchto uměleckých děl,“ dodal Krsek.

Operní pěvkyně původem z Ústí nad Labem Lenka Graf o Vánocích zpívala v Drážďanech s Angelem Kellym a světoznámým sborem Dresner Kreuzechor. Měla obrovský úspěch, ke koledě se přidalo celé publikum.
Pěvkyně Lenka Graf z Ústí o zpívání s Angelem Kellym: Schvalovali i moji róbu