Kliknutím zvětšíte„Zkratka v sobě obsahuje spojení materiálů, nanotechnologií a chemie, které mají široké uplatnění a do ústeckého regionu jednoznačně zapadají,“ vysvětluje v rozhovoru rektor UJEP Martin Balej. Momentálně také UJEP dokončuje Centrum přírodovědných a technických oborů (CPTO), největší investici ve své historii.
Od ministerstva školství chcete na MATECH získat dvě miliardy korun. Jaký dopad bude mít tento projekt na Ústecký kraj?
MATECH míří do chemie, materiálů a aplikací chemie v životním prostředí. Zaměřuje se na nanotechnologie, nanovlákna a nanotextilie. Nanočástice, tisíckrát menší než je mikrometr, jsou aplikovány v různých oblastech našeho života díky svým specifickým vlastnostem. Dokáží být pružné, přilnavé nebo naopak odpudivé. Používají se také v biomedicíně. Naši chemici již v minulosti v projektovém týmu vyvinuli nové textilie, které slouží jako tkáňový podklad uvnitř lidského těla. Poznatky z nanotechnologií se také aplikují například při výrobě filtrů měřících znečistění ovzduší nebo při tzv. fytoremediaci využívající výsadby různých druhů rostlin, které jsou schopné vytáhnout z půdy znečišťující látky. Zkrátka mají široké uplatnění a do zaměření našeho regionu jednoznačně zapadají.
Co se všechno za částkou dvou miliard skrývá?
MATECH je projekt na šest let. V roli lídra se v něm spojujeme s výzkumným centrem Unipetrolu, UniCRE, a dvěma ústavy Akademie věd, konkrétně Ústavem anorganické chemie a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského. Každá z partnerských institucí má svůj rozpočet. Peníze tak půjdou jak na neinvestiční část, tedy většinou na mzdové náklady, chemikálie a vytvoření pracovních míst pro postdoktorandy, tak na část investiční. Sem spadá třeba nákup špičkových přístrojů do nově budovaného CPTO. Jediná stavební akce, s níž je v MATECH počítáno, je pak rekonstrukce zámečku naproti Západnímu nádraží v Ústí, kde vznikne další společná laboratoř univerzity a UNICre.
Pro nanomateriály jste nedávno už otevřeli laboratoř na přírodovědecké fakultě. K čemu přesně slouží?
Naše nová laboratoř je vybavená zařízením pro přípravu nanovlákenných materiálů s lepší možností kontroly procesních parametrů. Máme také nové aparatury pro širší možnosti charakterizace vzdušné a kapalinové propustnosti. Nanomateriály zde připravujeme v široké škále typů, např. nanočástice, nanovlákna, nanovrstvy, nanokompozity i supramolekulární nanostruktury pro využití v ochraně zdraví a životního prostředí i v biomedicínských aplikacích. Věřím, že všechny výsledky najdou velmi krátkou cestu do praxe a do patentové podoby. Doposud, když si studenti chtěli výpočty někde ověřit, museli jezdit do litvínovské Nanovie. Nyní mohou pracovat přímo na fakultě.
Zmínil jste CPTO, které by se do konce letošního roku mělo dokončit. Jak zatím práce probíhají?
Je to obrovská stavba, takže se kolem ní neustále točí množství nejen stavební, ale také kontrolní a administrativní práce. Pokud bych měl zmínit nějakou větší komplikaci, tak to asi byla fasáda budovy, kolem které musela proběhnout celá řada jednání týkajících se jejího konkrétního typu. Na druhou stranu, když vezmeme v potaz, že se jedná o budovu za 710 milionů korun plus dalších 240 milionů na její vybavení, tak je jasné, že kolem ní bude neustále rušno. V těchto podmínkách musím zdůraznit, že stále se nám daří držet plán, kterým je dokončení stavby do 15. 12. 2019.
Nejdřív staveniště, potom zeleň
Podle projektového návrhu je kolem stavby hodně zeleně a stromů. Zatím tomu tak ale není. Proč?
Jsme stále ve fázi výstavby, takže staveniště ani jinak vypadat nemůže. Ale jsem přesvědčen, že při předání budovy vše bude vypadat tak, jak je v projektu plánováno, tedy včetně zeleně. Pod budovou bude zároveň provedena výsadba zeleného pruhu, na tom jsme se dohodli se Spochemií. Půjde o pás vysokých vzrostlých dřevin plnící funkci jakéhosi ochranného prvku, kterým se cítíme být povinování ve smyslu zajištění bezpečnosti našich studentů i pracovníků. I mým cílem je, aby kampus byl co nejzelenější, už ho nehodláme zatěžovat další stavbou. Naopak plánujeme maximální využití dosud nevyužitých ploch pro outdoorové či relaxační aktivity. V záměru máme také vytvoření venkovního vzdělávacího amfiteátru, který umožní akademikům vyučovat přímo v plenéru.
Dokážete stavbu naplno využít? Přeci jen jde o největší budovu UJEP.
V tomto smyslu CPTO přineslo do dislokace naší univerzity žhavou novinku. Po diskusích s vedením fakult jsme se nakonec rozhodli, že zahrne nejen přírodovědeckou fakultu, ale i kompletní fakultu životního prostředí, která nyní sídlí na Králově výšině. Výhody tohoto spojení jsou jednoznačné: chemici, fyzici, nanotechnologové, informatici, geoinformatici i biologové a ekologové budou společně pod jednou střechou a na jednom místě pracovat a sdílet laboratoře. Před univerzitou bude od příštího roku zároveň povinnost snažit se zrealizovat prodej budovy, kde nyní fakulta životního prostředí sídlí.
Čeká UJEP ještě nějaké další stěhování?
CPTO bychom měli dostavit do konce letošního roku. Následně dojde ke stěhování zbývajících kateder pedagogické fakulty z budovy bývalého rektorátu na Hoření do sídla PF v kampusu. V současnosti běží také projektové práce na nové budově fakulty zdravotnických studií, kterou přestěhujeme z města do areálu Masarykovy nemocnice. V polovině července budeme odesílat projektovou dokumentaci ke schválení na ministerstvo školství. Peníze už máme alokované, předpokládám tedy ještě v letošním roce vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele stavby. Do dvou let by měl být kampus celý dostaven a pak už budou před námi „jen“ rekonstrukce vysokoškolských kolejí a samozřejmě i dílčí úpravy kampusu jako veřejného prostoru, na který, jak doufám, budou Ústečané moci být hrdí.
Nevyužitý je stále areál ve Vaňově, jeho provoz stojí UJEP ročně zhruba 800 tisíc. Co s ním chcete dělat?
Několikrát jsme vyhlašovali možnost koupě tohoto areálu, nikdy jsme se však se zájemci nedostali ani na polovinu částky určené znaleckým posudkem. Z pozice řádného hospodáře tak prodej za těchto podmínek realizovat nemohu, ale zahájili jsme jednání s ministerstvem financí o případném převodu objektu na stát a jeho využití státním institucemi. Jasno by mělo být v řádech týdnů, velmi by nám v tom ministerstvo financí pomohlo, protože opravdu nevidím jiné řešení.
Ústecký kraj skončil na posledním místě v celorepublikovém výzkumu Místo pro život. Co by kraji pomohlo?
Podobné žebříčky pravidelně sleduji. Ústecký kraj potřebuje podat pomocnou ruku z patřičných centrálních míst v Praze. Potenciál vidím v zahájeném vládním programu RE:START na restrukturalizaci regionů zasažených uhelnou těžbou. Regionu by pomohlo také založení výzkumného centra. V Moravskoslezském kraji založili centrum IT4Innovations a nalákalo to celou řadu vědců, výzkumníků i komerčních firem. Snažím se bojovat za to, aby v Ústí takové výzkumné centrum vzniklo a zaměřilo se na chemii, na řešení konkrétních problémů životního prostředí, Tím by se vytvořila i nová pracovní místa. A takovou šanci pro celý region vidím právě v projektu MATECH.
Jak hodnotíte ubytovací kapacity kolejí?
Ubytovací kapacity máme dostatečné, specifická je však jejich obsazenost. A opět to souvisí se specifickými podmínkami v Ústeckém kraji. Na jiných univerzitách mají obsazenost 100 % a studenty odmítají, my máme na kolejích na Klíši obsazeno zhruba 70 % lůžek. Podnájmy v bytech jsou pro skupinu studentů zajímavější než kolej. Další značná část studentů dojíždí anebo studuje dálkově, dálkaři činí stále větší skupinu studujících. Na koleje ale nezapomínáme, rádi bychom z ministerstva školství získali na rekonstrukce kolejí finanční podporu. Jsem si vědom, že nábytek a vybavení kolejních pokojů může být leckde již z 90. let, a možná i proto nejsou pro studenty tolik atraktivní.
Jak tedy hodnotíte stavy studentů a učitelů, je jich dostatek?
Univerzita je o lidech, nikoli o betonech. Od děkanů zaznamenávám řadu pozitivních zpráv. Pokud v poslední době vyhlašovali výběrová řízení, daří se jim získávat zájemce nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Stejně tak se obrací trend poklesu studentů uchazečů. Momentálně jsme na nějakých osmi tisících studentů. V roce 2011 jich u nás studovalo dvanáct tisíc. Sice teď budeme postupně narůstat, ale naší strategií do roku 2030 je oscilovat okolo stropní hranice 10 tisíc studentů. Pokud by to mělo být více, zpřísníme podmínky přijetí, abychom nešli na úkor kvality.
Počítá i projekt MATECH s financemi na nové vědecké síly na UJEP?
MATECH stojí na třech studijních doktorských programech, kterými jsou Aplikované nanotechnologie, Počítačové metody ve vědě a technice a Environmentální chemie a technologie. Právě absolventi těchto oborů by obsadili pozice mladých výzkumných pracovníků. Nemám tedy starost, že bychom něco vyprodukovali bez lidí, na pozicích akademických, studentských i doktorských lidi jsou, a jsou to velmi schopní vědci. Evidujeme hned několik příkladů prvních absolventů doktorů, kteří se nyní vrací po ročních zahraničních stážích zpět k nám na univerzitu. Za krátkou dobu historie nanotechnologií na UJEP dosáhli studenti tohoto studijního programu významných úspěchů, především získali dvakrát cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za své studentské práce v oblasti nanovlákenných materiálů a fotofunkčních nanostruktur.
Ing. Daniel Bůžek, doktorand fakulty životního prostředí, obdržel vysoce prestižní ocenění, cenu nositele Nobelovy ceny Jean-Marie Lehna za chemii. Další student FŽP, Ing. Jakub Harsa, získal první cenu Nakladatelství Academia za diplomovou prací v kategorii vědy o neživé přírodě. A to bych mohl pokračovat… Jdeme tomu také naproti i různými podpůrnými opatřeními. Vypsali jsme např. mimořádnou podporu postdoktorandům a díky podpoře kraje jsme navýšili i stipendia doktorandům.
23
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
