Úmrtnost vysoká, porodnost nízká a ještě navíc malé důchody. Severočeši z exkluzivního průzkumu Deníku o tom, jací jsou průměrní Češi, nevyšli jako hvězdy. Mohli jste se tom dočíst v posledním vydání Extra. Výsledky ale nijak neotřásly těmi, kdo pravidelně sledují výsledky statistiků. Ti si obvykle ještě přidají, že se do kraje nikdo nehrne.

Přitom může být ještě hůř, region má totiž v budoucích dekádách přijít o benefity z hospodářství založeného na uhlí. Politikům i expertům na inovace tak nezbývá, než sázet na nové zdroje energie, případně na budování nejmodernější datové infrastruktury.

Region přitom ještě v druhé polovině minulého století lidi do svého náručí lákal. „Ústecký kraj nabízel dostatek pracovních příležitostí zejména pro mladé lidi s nižší kvalifikací, kteří teď postupně stárnou,“ potvrzuje docent Pavel Kuchař, pedagog z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně (FSE UJEP) v Ústí nad Labem. Ten jedním dechem připomíná, že imigrace mladých lidí je dnes už dlouhá léta minulostí.

Naopak lidé odsud odcházejí za lepšími příležitostmi. Jako třeba 25letý Kamil Jirásek. „Odešel jsem z Mostu do Prahy. Nic moc mě tam nedrželo a v Praze je mnohem lepší možnost sehnat dobré zaměstnání. A když se chci podívat domů, jsem v Mostě za chvíli,“ řekl mladý muž Deníku. Jen od počátku minulého roku do konce září ubylo v kraji 5240 lidí, a region tak zaznamenal nejvyšší pokles z celé republiky.

Politici a experti, kteří chtějí setrvalý sešup kraje zbrzdit, nebo dokonce obrátit, se tak spíš než na minulost a současnost soustřeďují na budoucnost. Hejtman Jan Schiller nedávno jako podstatné označil soustředění na vodík, geotermální energie a projekt Gigafactory. Další sázejí na jedničky a nuly. „Je potřeba se nyní soustředit na vývoj, na moderní technologie,“ myslí si podnikatel Martin Hausenblas.

Na tom intenzivně pracují v Inovačním centru Ústeckého kraje (ICUK). „Potřebujeme nějaký výtah, který jede hodně rychle,“ poukazuje Tomáš Siviček z ICUK. V jeho novém ústeckém sídle nedávno představil zajímavé výsledky své studie k 5G sítím Michal Fanta, výzkumný pracovník FSE UJEP. Podle jeho expertizy je největším potenciálem kraje vedle budování vysokorychlostní železnice právě budování vysokorychlostních internetových sítí nové generace.

Ultrarychlé kabely by podle vizionářů výhledově mohly pomoct dokonce i s chybějící lékařskou péčí. „Existují 24 hodin denně fungující systémy, které můžou dopředu dávat signály o tom, že váš aktuální zdravotní stav není dobrý,“ zmiňuje Radek Soběhart z FSE UJEP. To by pomohlo hlavně na Děčínsku. Právě to má podle zmiňovaného průzkumu Deníku v regionu nejhorší výsledky i mezi jednotlivými okresy. Pravděpodobně především kvůli situaci ve Šluknovském výběžku.

Jde o vůbec skoro nejnižší porodnost v zemi, velmi špatně jsou na tom na Děčínsku lidé také s průměrným důchodem a jsou tu v průměru starší, než je celorepublikový průměr. Novinářka Apolena Rychlíková v nové knize Stát v rozkladu vidí za rozkladem Šluknovska právě nejistou zdravotní péči. „Šluknovsko se od zbytku Česka liší i kumulací dalších problémů. Souvisejí s exekucemi, sociálním vyloučením či vyšší mírou romské menšiny,“ připomíná.

Politici spoléhají i na peníze, které mají do regionu přitéct z Fondu spravedlivé transformace pro strukturálně postižené regiony. Experti už připravili strategické projekty, na které by chtěli použít evropské „zelené“ miliardy. Brány programu by se i malým projektům měly otevřít právě letos. „Začínáme projednávat s Evropskou komisí návrh technického zajištění programu,“ shrnula přípravy Radana Leistner Kratochvílová z ministerstva životního prostředí.