V soutěži o nejlepší projekty, které pomáhají s ochlazováním měst, jsou čtyři ze severu Čech. Jedná se o inspirativní řešení z Chomutovska, Lounska, Litoměřicka a Ústecka. Mohou získat titul v soutěži Adapterra Awards vyhlášené Nadací Partnerství.

O přízeň poroty i veřejnosti usiluje například projekt obnovy rašeliniště v Krušných horách. Týká se Nové Vsi v katastru obce Hora Sv. Šebestiána na Chomutovsku, kde se vynasnažili o nápravu necitlivých zásahů z minulosti, kvůli kterým mizela cenná voda. Nově vybudované tůně mají zpomalit odtok vody a podnítit rozvoj vzácné flóry a fauny navázané na rašeliniště a mokřady. „Pro oživení rašeliniště je klíčová vysoká hladina vody. Proto se zahrnuly meliorační příkopy na ploše deseti hektarů a vyhloubilo se 370 tůní, které zadrží na ploše vodu. Vše v rámci programu Lesů ČR – Vracíme vodu lesu,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Právě státní podnik je investorem akce za 4,7 milionu korun. „Po zahrnutí odvodňovacích příkopů se na zhruba jednom hektaru vysadilo na tři tisíce vrb,“ doplnila. Ty mají opatření ještě podpořit.

O přízeň se v soutěži hlásí také Okrašlovací spolek Slavětín na Lounsku, a to s polní cestou. „Naším cílem je vytvořit procházkový okruh kolem Slavětína, odkud se nabízí krásný výhled na České středohoří,“ uvedla členka spolku Barbora Hájková. „Vysázeli jsme tam 130 stromů – starých odrůd jabloní, které tam rostly i v minulosti, a 130 keřů sloužících jako úkryt pro ptáky a zajíce,“ doplnila. S výsadbou pomáhali místní lidé a spolky, podílejí se i na další údržbě.

Další dvě severočeská města reprezentují zelené střechy. Rodinná firma Gabriel, která se věnuje zahradní architektuře, ji vybudovala na svém sídle v Českých Kopistech na Litoměřicku. Obnovený má být i celý areál s důrazem na hospodaření s vodou. Společnost je totiž odborníkem i na koupací jezírka a biobazény. Také v Ústí nad Labem zkouší Univerzita J. E. Purkyně experimentální zelenou střechu. „Jak se dá propojit rekonstrukce původních budov v kampusu, adaptace na změnu klimatu, popularizace zelených střech a vědecká činnost? Například tím, že se i na stávající budovy umístí zelená střecha, která ale zároveň slouží k měření přínosů – ochlazování nebo zadržování vody,“ uvedl odborný asistent univerzity Jan Macháč. „Demonstruje se tak možnost uplatnit toto adaptační opatření i tam, kde to často lidé mylně považují za nemožné. Navíc bude na základě trvalých měření možné prokázat efekt, a to nejen na střeše samotné, ale i v místnostech pod střechou,“ doplnil. Pilotní projekt chce univerzita do budoucna rozšířit i na další vegetační střechy.

Soutěž Adapterra Awards se soustřeďuje na hledání inspirativních projektů, které pomáhají se zvládáním dopadů klimatické změny, jako jsou zhoršující se sucho, horko nebo přívalové deště. Do letošního třetího ročníku se přihlásilo celkem 101 projektů. V těchto dnech je posuzují odborníci, aby 3. srpna zveřejnili finalisty a odstartovali letní hlasování veřejnosti. Vítězové budou zveřejnění začátkem listopadu.