Od sobotního rána 17. srpna uzavře ústecké centrum letošní největší sportovní akce. Ústecký půlmaraton uvítá kolem čtyř tisíc běžců vrcholových i rekreačních. Podle organizátorů ale nemá být akce jen o sportu a výkonech. Půlmaraton s sebou má přinášet také peníze pro město a kraj. Celkem až 40 milionů korun z útrat běžců a návštěvníků. Významnou částkou organizace půlmaratonu přispěla i do veřejného rozpočtu, kde celkové příjmy měly dosáhnout až osmi milionů korun. Jenže ne všichni na příjmy z této akce dosáhnou.

Podle aktuálních čísel, jež organizátoři tento týden zveřejnili, se před pandemií covidu-19 v roce 2019 akce účastnilo šest tisíc závodníků a do Ústeckého kraje zavítalo dvanáct tisíc lidí. Z toho 54 procent bylo místních nebo ze stejného kraje, 42 procent z jiného kraje České republiky a zbylá čtyři procenta ze zahraničí. Průměrně se ve městě lidé zdrželi 1,2 dne a za den každý utratil 621 korun. Celková částka, kterou všichni návštěvníci utratili dohromady, prý činí patnáct milionů korun.

„Pořádání běžeckých akcí je velmi přínosné, protože pro města a kraje přináší miliony. Navíc se při této akci prezentuje sport jako důležitý nástroj ke zdravému životnímu stylu, což je v dnešní době potřeba. Je to vždycky velká společenská událost pro samotné město a kraj,“ prohlásil prezident organizačního výboru RunCzech Carlo Capalbo.

Tisíce sportovců a jejich doprovody se dají čekat i podle názoru ústeckého primátora Petra Nedvědického. „Pro naše město je to vyvrcholení sportovní sezony a zároveň kulturní záležitost. Je to jediná akce u nás, na níž se sejde deset až dvanáct tisíc lidí na náměstí,“ prohlásil.

Paralyzovaná MHD

Argumenty proti akci mají především ti, kdo neprovozují svůj podnik v centru Ústí nad Labem. Například provozovatel Hospůdky U Lípy Vlastimil Žáček. „Když to vezmeme selským rozumem a řekneme si, že kvůli specifické poloze Ústí jsou všichni fanoušci na Mírovém náměstí, ale podél trati není skoro nikdo, tak to musí každému dojít. Jinde v republice nebo třeba ve Vídni, Berlíně a někde v amerických městech stojí podél trati lidi. Takže ne, já na tržbách maraton nepoznám. Jen uzavírky a paralyzovanou MHD, což mi taky moc hostů do podniku nepřivede. Ano, je to dobrá akce, ale je třeba hledat nejen jiné trasy třeba kolem Milady, ale i způsob, jak ty lidi dostat i jinam než na Mírák a k Fóru,“ poznamenal.

Že se koná velká akce v centru města, nepozná ani nájemce ústecké dominanty Větruše David Kopač. „V minulosti tu nějaká spolupráce na ubytování běžců byla, ale to už dávno skončilo. Od covidové pandemie nás kvůli tomu nikdo nekontaktoval. V současnosti máme standardní, zcela normální obsazenost. Žádný zvýšený zájem, ze kterého bychom profitovali, jsem nezaznamenal. Jsem přesvědčen, že se tu někdo objeví, kdo na půlmaraton přijel, ale čísla mi to o desítky procent nezlepší,“ krčil rameny.

V centru Ústí je prý vysoká návštěvnost poznat. „Máme vyšší tržby i plný hotel a během závodu a po něm víc lidí skutečně přijde. Ale to je opravdu tím, že jsme v centru dění,“ přisvědčil provozovatel restaurace s minipivovarem a hotelem Na Rychtě.

Běžce má ubytované provozovatel Interhotelu Bohemia Jan Postránský. „Samozřejmě je poznáme. Ale kdyby tu nebyli, přijedou jiní lidé. Horší je zima, kdy sem moc návštěvníků a turistů nejezdí. Čili poznáme, že se tu běží maraton, ale obešli bychom se přinejhorším i bez něj,“ přiblížil.

Oblíbenost maratonů nebo půlmaratonů lze sledovat i v zahraničí. Například v Rakousku představuje sport obecně šest procent, tedy více než 20 miliard eur, celkového hospodářského výkonu Rakouska. Tento rok se na Vienna City Marathon zaregistrovalo asi čtyřicet tisíc závodníků a celkově se závodu zúčastnilo zhruba pětadevadesát tisíc lidí s celkovými výdaji 25 milionů eur. Ještě větší bývá BMW Berlin Marathon, kterého se minulé září účastnilo dvaašedesát tisíc běžců ze 137 zemí. Do Berlína na maratonský víkend přijíždí více než stopadesát tisíc lidí a celkové turistické výdaje činí 60 milionů eur.