Hlavním dodavatelem byla ústecká stavební firma Alwin Köhler, dále se na stavbě subdodavatelsky podílelo 141 dalších firem. Dominovala tu ovšem šestipatrová budova interního oddělení o frontální délce 100 metrů, v níž bylo oddělení nemocí vnitřních, kožních a pohlavních a rentgenologie.

„První stavební etapa si vyžádala náklad 23,5 milionu korun. Výstavba druhé části následovala téměř vzápětí. 18. listopadu 1930 bylo vydáno stavební povolení, v únoru 1931 začala hrubá stavba. Hlavní budova, opět šestipatrová a o frontální délce 100 m, svým charakteristickým tvarem k severu obráceného písmene T je dodnes dominantou celého nemocničního areálu. Byla dána do užívaní 5. února 1937. Kromě chirurgie pro muže a ženy tu bylo v přízemí úrazové oddělení, ve 2. patře oddělení oční, nosní, ušní a krční, ve 4. patře oddělení porodnické, v 5. patře dětská chirurgie. V 6. patře byly byty lékařů, sester (stále to většinou byly diakonistky a řádové sestry), uklízeček a pomocnic a přednáškový sál. V patrové spojovací chodbě mezi interním a chirurgickým oddělením byly operační sály. Náklady na stavbu chirurgického oddělení dosáhly částky 29,5 milionu korun,“ píše o tom Vladimír Kaiser v Dějinách města Ústí nad Labem.

Poštovní schránka. Ilustrační foto
Kde je poštovní schránka, si málokdo vzpomene. Přitom jich v Ústí jsou desítky

Interní oddělení nové nemocnice mělo v r. 1937 189 lůžek, z toho 24 dětských, kožní a venerologické oddělení mělo 100 lůžek. Chirurgie měla 231 lůžek, z toho 23 dětských, ženské a porodnické oddělení 58 lůžek, ušní a nosní stejně jako oční oddělení každé 28 lůžek. K tomu připadlo z dřívějška 40 lůžek infekčního a 70 lůžek tuberkulózního oddělení. Celkem tedy měla nemocnice 744 lůžek, čili o něco méně, než bylo původně uvažováno. Náklady na její stavbu hradil větším dílem stát, menším dílem okres a město. Třetí a čtvrtá etapa výstavby nemohla být v důsledku okupace a kvůli válce dokončena. I tak patřila ústecká nemocnice těsně před válkou k nejmodernějším v republice.

Areál se během předválečného i poválečného období 20. století dál rozrůstal. Na přelomu 20. a 21. století se ale zdejší části nemocnice začaly stěhovat do jejího novějšího areálu na Bukově. A naopak sem se začaly s rozvojem kampusu postupně stěhovat ty části UJEP, které byly předtím jinde ve městě. K staré pedagogické fakultě nad bývalou nemocnicí sem přibyly další budovy, a to díky demolici těch starých a zcela nové výstavbě, nebo rekonstrukci starých nemocničních pavilonů. Areál měla univerzita k dispozici od roku 2006. Hotovo je tedy po 16 letech. Na financování výstavby se podílelo ministerstvo školství, program RESTART a další subjekty. Stavby zahajovali a pásky dokončených staveb stříhali různí rektoři, ale i politici z vedení kraje i města, jak o tom hovoří dobové snímky v naší fotogalerii.