„Rada měla podepsat takzvaný atestát se seznamem požadovaných věcí a potvrdit pečetí," píše o tom Martin Veselý ve Vojenských dějinách Ústecka. „Pohrozil, že pokud rada nevyhoví, bude město, jako odstrašující případ pro ostatní, vypleněno."

Čtěte také: ÚSTÍ A VÁLKA: Prusové Ústí skoro vyjedli, díl první

Později se pruským jednotkám podařilo odstranit z řečiště Labe překážky, jež znemožňovaly plavbu proviantním lodím. Najednou muselo tisíc lidí z celého okolí táhnout proti proudu tři stovky člunů. Střežil je granátnický prapor, který loupil ve vesnicích podél řeky.

Bezprostřední nebezpečí pro Ústí pominulo po kapitulaci Prahy 18. září, kdy se nepřátelská vojska přesouvala více na jih. V okolí ovšem operovala zemská domobrana, která narušovala přepravu zboží na Labi. Prusové nakonec odešli z Ústecka 4. prosince.

Do města se ovšem o dvacet dní později vrátil starý známý, saský generál Wilster. Tentokráte v roli spojence rakouského císaře. To ovšem Ústeckým nebylo nic platné, neboť požadavky vznesl stejné, jako před dvěma lety, za první slezské války.

Opět požadoval ubytování v budově celnice. Jenže radní mu vysvětlili, že ta musí být kvůli celní pokladně volně přístupná a dům v Hrnčířské ulici se mu nelíbil, neboť sloužil coby proviantní sklad. Padl tedy návrh probourat zdi dvou vedle sebe stojících domů, jenže to nešlo provést, jelikož panovala krutá zima. Nakonec musel pro generála radní František Václav Kunz vyklidit svůj byt.

Měšťané museli opět postavit na náměstí přístřešek pro děla. Ovšem proti budování muničního skladu se postavili, báli se výbuchu. Naštěstí jako muniční sklad nakonec posloužil dům u Mariánské skály. Sasové odtáhli až v polovině května 1745.

Císařská armáda v počtu 19 tisíc mužů se vydala na pochod až v prosinci. Táhla do Saska přes Cínovec a Petrovice a 10. prosince se v Ústí ubytoval i švagr Marie Terezie a vrchní velitel armády Karel Lotrinský, zvaný „císařovnin oblíbený prohrávač bitev." Rakousko válku prohrálo a mír podepsalo 25. prosince 1745. Ztratilo definitivně Slezsko a Kladsko.