Dodnes není jasné, kolik lidí vlastně tehdy bývalí příslušníci Revolučních gard, rudoarmějci a Svobodovci povraždili. Odhady se různí a ještě dnes výbuch skladu i následný masakr zvedá lidem tlak a jsou schopni se o něm do krve pohádat. Dokládají to ostatně i emotivní reakce v internetové diskusi Ústeckého deníku.

Ústecký historik Václav Houfek odhaduje, že při masakru zemřely desítky lidí. „Nejnižší číslo je padesát, nejvyšší sto. Při dokumentování této události jsme měli k dispozici všechny známé archivní záznamy, veřejné i ty tajné.“

Události vyšetřovala komise, jíž vedl generál Ludvík Svoboda, který výbuch označil za sabotáž werwolfů. Faktem ovšem zůstává, že uspokojivě se nikdy příčinu neštěstí nepodařilo vysvětlit.

„Možné je všechno, od zakrytí kriminálního činu, přes spiknutí tajných služeb k sabotáži. Osobně se kloním spíš k nešťastné náhodě, protože od důvěryhodných svědků vím, že ve skladu se s municí zacházelo neodborně a panoval tu značný nepořádek,“ dodal historik Houfek.

Dobová propaganda pak výbuch zneužila k mezinárodnímu uznání co nejrychlejšího odsunu sudetských Němců do Německa.

Po válce se v Čechách nacházelo obrovské množství vraků německých letadel Messerschmitt Bf 109G a K. Ta měla sehrát úlohu v rekonstrukci poválečného československého letectva. Jenže ve skladu v Krásném Březně se v době výbuchu a požáru nacházely i letecké motory typu Daimler Benz DB 605, které se do těchto strojů montovaly. Leteckým technikům proto nezbylo, než místo nich užít jiný motor, a sice Junkers Jumo 211F.

Výslednou stíhačku vyráběla pražská Avia. Ovšem výkony letounů zdaleka nedosahovaly výkonů svých originálních vzorů, proto si u československých pilotů vysloužily nelichotivou přezdívku Mezek. Od roku 1947 do roku 1949 jich bylo vyrobeno 450 v jednomístné verzi S 199 a celkem 82 v dvoumístné verzi CS 199. V Československu sloužily až do roku 1957.

Bojový křest zažily ve válce o nezávislost Izraele v roce 1948, kdy tento stát vznikl. OSN totiž zakázala dovoz zbraní na Blízký východ.

Zbraně sem putovaly nelegálně a jediným státem, který se rozhodl pro zbrojní podporu Izraele, bylo tehdejší Československo.

Zahájilo akci DI, během níž tajně dodalo mimo jiné i 24 letounů S-199 a několik britských Spitfire. Tyto dodávky umožnily Židům obhájit svůj nový stát. Bojový křest stíhačky zažily při útoku čtyř z nich na arabské jednotky u mostu Gešer ad Halom. Tehdy zastavily postup Arabů na Tel Aviv. Židé letoun přezdívali hebrejsky Sakin, v jidiš Messer, nebo prostě Messerschmitt.