Přípravu na dvouhodinový pokus s cílem zjistit, jak se chovají Ústečané k bezdomovcům a žebrákům a jak jsou v předvánočním období štědří, zahajuji večer před akcí. S plánem působit co nejvěrohodněji odstřihuji konce rukavic, záměrně špiním tepláky, dělám díru do čepice a na poslední chvíli sháním starší potrhanou bundu.

Druhý den v redakci Ústeckého deníku svlékám oblíbenou košili, béžové džínové kalhoty, brýle i hodinky. Sahám pro připravený mundúr a o chvilku později hledím do zrcadla na utrápeného a uhlím zašpiněného bezdomovce. „Tobě bych dal korunu hned, vypadáš fakt dobře,“ střílejí si ze mě kolegové.

S otřískanou plastovou krabičkou a igelitkou před desátou hodinou vyrážím do centra, sedám před Obchodní dům Labe v Revoluční ulici. Přestože nemrzne, prosincové počasí mě po chvíli začíná trápit, i když mám několik vrstev oblečení. Vžívám se bleskově do situace těch, kteří tak sedí celé dny.

close Redaktor Deníku Jan Pechánek jako bezdomovec v Ústí nad Labem info Zdroj: Deník/Jaroslav Zeman zoom_in Redaktor Deníku Jan Pechánek jako bezdomovec v Ústí nad Labem před OD Labe.
Sám jsem zvědavý, kolik peněz se mi podaří vyžebrat. Neotravuji, jen sedím na novinách zabalený do klubíčka. První peníze mi dává starší paní, ke které se brzy přidává asi čtyřicetiletý muž, rázem mám 25 korun. Po chvilce přichází člověk, který se mi představuje jako zaměstnanec obchodního domu. Žádá mě, abych místo opustil. „Nejdu, nedělám nic špatného,“ odsekávám muži bez jakékoliv legitimace či uniformy. Odchází s nepořízenou.

Zanedlouho na místo přijíždí služebním vozem dvojice strážníků. „Co tady děláte? Máte doklady?“ spouští rázně. „Neotravuji, nikoho neobtěžuji, chovám se slušně. Doklady nemám, nenosím je u sebe. Jen tu sedím,“ odpovídám a zjišťuji, že přijeli na udání čtyř lidí. Na místě jsem přitom asi dvacet minut.

V České republice žije k roku 2023 zhruba 24 tisíc bezdomovců. Nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak nejméně na Liberecku a v Jižních Čechách. Zhruba polovina žije venku nebo využívá přechodné noclehárny.

Strážníci mě žádají, ať prostor opustím, prý si mě tu lidé nepřejí. Nereaguji. Ve chvíli, kdy v telefonu lustrují mnou vymyšlené jméno, přiznávám, že jsem novinář. S údivem odjíždí s tím, že pokud ještě někdo zavolá, místo budu muset opustit tak jako tak.

Bez mrknutí oka si sedám zpátky a snad právě nedávná přítomnost strážníků probudila peněženky kolemjdoucích k životu. Tři kluci romské národnosti se kolem mě pohybují desítky vteřin, jeden z nich z kapsy sype všechny drobné a přeje mi hodně štěstí. Ptám se na cigarety, nedostávám žádnou.

Peníze ale dávají další, důchodkyně s vozíkem dokonce 50 korun. Jiný kolemjdoucí si mě fotí a s úsměvem odkazuje na Fialovu drahotu. Dostávám i bramborovou placku či obloženou housku, nakonec mi další pán dává teplou červenou klobásu na tácku. „Máte to i s ubrouskem, tady jsou rohlíky. Dobrou chuť,“ vzkazuje mi.

Většina lidí při dávání drobných popřála pěkné svátky, blahopřání s vděčností a poděkováním vracím všem zpátky. Zároveň nenabývám dojmu, že by mi mělo hrozit jakékoliv nebezpečí, jako Ústečan také dobře vím, že jsou místní na podivné existence zkrátka zvyklí.

close Redaktor Deníku Jan Pechánek jako bezdomovec v Ústí nad Labem info Zdroj: Deník/Jaroslav Zeman zoom_in Redaktor Deníku Jan Pechánek jako bezdomovec v Ústí nad Labem.

Z vesměs pozitivního přístupu Ústečanů jsem překvapený. Urážky? Žádné. Drtivá většina lidí prošla bez reakce. Rodiče dětem radily, ať se dívají jinam, snad jen jediný člověk se nahlas ozval, ať jdu radši do práce. Místo při odchodu poctivě uklízím. Cestou do redakce ještě postávám u vánočních trhů na Lidickém náměstí, drobné už ale nepřibývají.

Kolik si tedy bezdomovec ve všední den může vydělat v centru Ústí? S největší pravděpodobností daleko více než většina pracujících za jednu denní směnu. Ústečané jsou v adventním období štědří, svědčí o tom celkem 474 vyžebraných korun za dvě hodiny. Pokud si tedy dáte například osmihodinovou šichtu, můžete si přijít až na 1900 korun.

Redaktor Deníku Jan Pechánek také v seriálu Zaostřeno poodhaluje známá ústecká místa a jejich specifika. Na poslední díl tohoto seriálu - představující ústecké podchody - se můžete podívat zde.

Celá částka 474 korun poputuje na účet ústeckého Azylového domu Samaritán, který nabízí osobám bez přístřeší pomoc při řešení jejich obtížné životní situace. Přijde mi to jako nejlepší volba a zároveň snad i jako drobná omluva těm, kteří pomoc v nesnázích skutečně potřebují vyhledat.

Mohlo by vás zajímat: Proměna Savoye. Legenda DJ Steiger tam bude hrát pro lidi nad třicet

V ústecké kavárně Savoy připravuje legendární první severočeský DJ Zdeněk Steiger akce pro lidi nad třicet let. Práce finišují, ale čas na pozvánku se najde vždycky. | Video: Janni Vorlíček