V roce 1901 by ovšem žádný ze zdejších lidí vůbec nečekal, že ho nějaké dalekosáhlé změny čekají. Naopak.

Na počátku…

Císař v Ústí

S hrdostí uvítali císaře rakousko-uherské monarchie Františka Josefa I. Ten sem doplul parníkem 17. června. Přijal několik deputací, místní smetánku, popil zdejší Kaiserbeer a pospal si ve školní budově, dnes ústeckém muzeu, a odjel vlakem.


„Jak jásala srdce v ten svatý den, v šťastném a radostném dnu," psal o návštěvě ve velkolepé oslavné básni Josef Taubman v dobovém tisku, týdeníku Aussiger Anzeiger.

Podobně oslavné „zdravice" a hesla mohl císař spatřit po celém Mírovém (tehdy Tržním) náměstí. Ostatně, dalo by se říci, že si za to císař zaplatil. Ústí od něj tehdy dostalo 70 tisíc „zlatých" na stavbu kostela na Střekově.

Císař v Ústí

Ovšem i sám mocnář dobře věděl, jak důležitým průmyslovým centrem Aussig je. „Rád jsem zavítal do jednoho z nejvýznamnějších míst domácí dopravy a severočeského průmyslu, abych se zde osobně přesvědčil o potěšujícím rozmachu hospodářského života," řekl shromážděným davům a myslel to opravdu upřímně.

Tehdejší noviny ovšem nepsaly jen oslavné básně. Popis císařské návštěvy zabral několik stran. Tehdy by žádný Ústečan nečekal, že už za sedmnáct let habsburská monarchie nebude. Místo ní přišlo nejdříve Deutschböhmen a pak Československo.