Bouřlivou diskusi rozpoutal plán městského vedení na odkoupení takzvané „díry“ na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem, respektive cena přes 73 milionů korun, kterou město s vlastníkem dohodlo. Odpůrci argumentují, že odhadní cena dle znaleckého posudku činí kolem 37 milionů korun, z toho necelých 3,8 milionu má stát pozemek a přibližně 33,1 milionu samotná stavba. Uzavření kupní smlouvy budou městští zastupitelé probírat na zasedání už v pondělí od deváté hodiny ranní. Na programu ho mají jako bod číslo čtyři. Všichni očekávají, že se okolo toho strhne mezi zastupiteli velmi dlouhá debata. Stejně tak lze očekávat, že navzdory tomu bude návrh odkoupit Blok 004, jak se staveniště jmenuje, přijat. Koalice ANO, SPD a nezařazených zastupitelů má totiž výraznou hlasovací převahu. Ostatně i jejich vyjádření tomu nasvědčují, nehledě na to, že bývá zvykem koaličního partnera podporovat.

Ve znaleckém posudku lze dohodnutou částku 73,7 milionu korun najít v příloze číslo pět. Zde odhadce Petr Turczer ze společnosti Grant Thornton vysvětluje, jak k této ceně, coby ceně tržní, dospěl. Představuje rozdíl budoucí hodnoty nemovitosti ve výši 326,9 milionu ponížené o náklady na její dosažení. Při výpočtu pracoval s užitnou plochou stavby v budoucím stavu v celkové výměře 8,1 tisíce čtverečních metrů. Dále uvažoval obvyklé nájemné pro nájemce ve výši dvou stokorun za metr čtvereční na měsíc. Celkem 19,6 milionu korun ročně. Poslední důležitou položkou byly předpokládané náklady na dokončení stavby, tedy 253,1 milionu korun. Upozorňuje ale, že ke konečné částce dospěl zjednodušenou metodou, jelikož mu řada informací z logických důvodů chyběla. „Zdůrazňujeme, že se jedná o zjednodušující přístup kalkulace hodnoty transakční částky, který například nezohledňuje časový harmonogram stavby, časovou hodnotu peněz a tak dále,“ informoval.

Co bude město po odkoupení se stavbou dělat, prozatím není zcela jasné, ale rádo by prý budovu dostavělo. Jak už ve středu poznamenal primátor Petr Nedvědický, v první řadě bude město muset prověřit potenciál projektu a jeho kvalitu. „Na to máme kvalitně personálně obsazenou architektonickou kancelář města. Osobně si myslím, že by investované peníze neměly přijít vniveč a dům by se měl dostavět. Znovu to zasypat by byla obrovská škoda. Záleží ale na tom, zda v pondělí zastupitelé odkoupení schválí,“ upozornil ústecký primátor.

Sám primátor je připraven návrh na odkoupení podpořit, protože dle svých slov věnoval vyřešení letitého problému spoustu času a dojednání odkupu samotnému zhruba půl roku. „Rozhodně to nebylo jednoduché, uspořádat jednání na toto téma se společností UDES se podařilo až po několika pokusech. Před volbami jsme byli jedinou stranou, která se nevyjadřovala k situaci okolo stavby na Mírovém náměstí. Zatímco jiné politické partaje organizovaly ankety a jiné zvažovaly vyvlastnění soukromého majetku,“ prohlásil.

Jde vůbec o stavbu?

Vyřešit problém se svého času snažilo i městské vedení v čele s primátorkou Věrou Nechybovou. Ta dnes usedá do křesla náměstkyně primátora. „My dělali maximum pro to, abychom investorovi vytvořili podmínky pro pokračování stavby. Stavební povolení získal i díky naší snaze. Několikrát nám přislíbil, že pokračovat bude. Pro mě osobně je to velké zklamání. Nicméně, problém se táhne dlouho a jinou možnost, jak to vyřešit, kromě institutu vyvlastnění nevidím. Ten ovšem není reálný. Proto jestli s tou dírou chceme něco udělat, ačkoliv je to smutné a nemám z toho radost, budu muset návrh na odkoupení podpořit,“ poznamenala.

Ústí chce odkoupit „díru“ na Mírovém náměstí

Velmi podobně se vyjádřil například i radní Pavel Tošovský. „Já jsem rád, že se ten problém vyřeší, byť to není úplně ideální. Podle mého názoru se nedá ten problém vyřešit jinak, než že město tuhle parcelu odkoupí zpět. Tu hodnotu to podle mě má, vlastník tam něco proinvestoval, ale jeho plány nevyšly. Já pro to hlasovat budu,“ řekl.

Nejsilnější opoziční hnutí v zastupitelstvu PRO! Ústí to vnímá odlišně. „Hlasovat pro něco takového je pro nás naprosto nepřijatelné. Tento problém chceme vyřešit a je to jedna z našich priorit, ale to přece neznamená, že dáme majiteli za pozemek jakoukoliv částku, o kterou si řekne. Tak se rozhodně dobrý hospodář k penězům občanů nechová. Město si nechalo udělat znalecký posudek, který vyčíslil cenu samotného pozemku na pouhých 3,7 milionu korun. Zbylých 33,1 milionu je odhadovaná cena stavby, které ale není stavebním úřadem vedena jako stavba, nýbrž pouze jako zajištění stavební jámy,“ uvedl lídr zastupitelského klubu hnutí Richard Loskot.

„Ta navíc pro město nemá žádnou hodnotu. Právě naopak, jestli budeme chtít na pozemku vybudovat například park, budeme nejprve muset vynaložit další prostředky na její odstranění. Zaplatit majiteli 73 milionů za pozemek, který má cenu necelých čtyř milionů, je krádež za bílého dne. V případě, že by za takových podmínek byl pozemek koupen, zvažujeme další kroky,“ varoval.

Oficiálně se k návrhu ještě nevyjádřilo koaliční SPD. „Teprve to budeme probírat na našem zastupitelském klubu. Já ale jsem rád, že je tady ta možnost, vnímám to jako určitou příležitost konečně ten problém smysluplně vyřešit. Ale ještě nevíme, jak se k tomu nakonec postavíme,“ sdělil náměstek primátora Bohumil Ježek.

Ústečané, kteří jsou proti, to vidí podobně jako Martin Zachar. „Tohle je ukázkový příklad, kdy by bylo dle mě v pořádku vyvlastnění. Projekt byl schválen, to, že to ztroskotalo, je jejich problém, to je riziko podnikání. By mě zajímalo, jak by se toto dlouho řešilo, kdyby tento problém vznikl na náměstí v Praze, Telči, Plzni, Českých Budějovicích a podobně,“ napsal v diskusi na facebooku.

Za dobrý nápad to naopak považuje bývalý ústecký zastupitel a jeden z nejznámějších kritiků současného městského vedení Radim Bzura. Ten je si jistý, že jediné možné řešení je dohoda s vlastníkem a napsal to ve stejné diskusi. „V době, kdy se pozemek prodával, byly jiné ceny nemovitostí. Byl jiný rozpočet města. Z tohoto pohledu je za mě osobně dohodnutá cena v pořádku. Nějaké nereálné sny o vyvlastnění jsou úplně mimo. Dohoda s vlastníkem je jediné možné řešení. Když prodáváte byt, tak taky nedáváte cenu dle toho, za kolik jste ho koupil před dvaceti lety, ale dle toho, jaká je poptávka a snažíte se za něj logicky dostat maximum, kolik je kdo ochoten zaplatit,“ mimo jiné dodal s tím, že je to jeho osobní názor, nikoliv ODS, které je členem.