Spoluorganizátorka festivalu Martina Johnová poskytla Deníku následující rozhovor.

Máte za sebou organizaci třetího ročníku festivalu. Byl ten letošní něčím specifický?
Letos poprvé vzniklo jedno ucelené téma, které prolínalo jednak společnou skupinovou výstavu, ale i další doprovodné programy v rámci festivalu. Dalším velmi důležitým posunem je letošní spolupráce s veřejným sálem Hraničář, který nám poskytl skvělé organizační zázemí, prostory pro výstavy a koncerty. V tomto případě jsme si v Hraničáři navzájem pomohli, protože my, jako organizátoři festivalu Kruh, jsme společně s Richardem Loskotem postavili část nové podlahy ve velkém sále a zpřístupnili další dvě patra pro výstavní činnost. Dále jeden z našich členů, Jáchym Myslivec, se zasloužil o otevření nové knihovny, která bude součástí kavárny a návštěvníci si tak budou moci prohlédnout autorské knihy, většinou od studentů z výtvarných uměleckých škol.

Co bylo tím nejlepším, co mohli návštěvníci letos vidět?
Myslím, že skupinová výstava. Letos se nám podařilo pozvat umělce z Německa z Lipska a Drážďan, pak ze Slovenska, no a z českých uměleckých škol šlo především o propojení Brna, Ostravy, Plzně a Prahy. Během několika dní se do Ústí sjeli umělci, kteří jednak prezentovali své umělecké dílo, ale zároveň se zúčastnili celého programu a poznávali město. Další velmi zajímavý projekt je od umělců Ivy Polanecké a Martina Marka. Jmenuje se INTER-KOSMOS a nachází se v podchodu na křižovatce Panská a Revoluční. Jejich umělecká intervence připomíná počátek vesmírného věku šedesátých let, dobu plnou energie a nadšení z nových objevů. Mladí autoři v podchodu veřejně pustili nahrávky a poselství, které v roce 1968 nahrávala NASA za účelem poslání do vesmíru.

Jaké je Ústí město pro umělce?
S pražským uměleckým prostředím se Ústí samozřejmě srovnat nedá, ale myslím, že v porovnání s ostatními regionálními městy má město svá specifika a umělci se sem rádi vrací. My, jako organizátoři, doufáme, že si festival v Ústí postupně vybuduje dobré jméno a do budoucna se stane zajímavou i perspektivní akcí. Zároveň bychom se rádi pokusili o rozšíření mezi další vysokoškolské studenty i širokou veřejnost. To bude pro nás velký cíl, který se snad podaří uskutečnit.

Kolik umělců tu letos bylo?
Určitě kolem 35, většina mimoústeckých.

Teď se organizace ujímají hlavně studenti z fakulty umění a designu…
Ano a také z oboru výtvarná výchova na pedagogické fakultě. Všichni jsme kamarádi, kteří máme podobnou energii a nadšení se angažovat. Chtěli jsme v Ústí uspořádat kvalitní program, ať už výtvarný nebo hudební.

Jaké máte plány pro další ročník?
Další ročník proběhne opět na podzim. Teď přichází doba, kdy si společně sedneme a budeme hodnotit. Z toho doufám vzejdou další nápady, jak festival zase posunout dál. Pokud můžu prozradit, tak bychom se rádi více zaměřili na performance a jednodenní akce ve veřejném prostoru. Určitě chceme do budoucna spolupracovat s Hraničářem, protože je to skvělé místo s dobrým kulturním děním.