O desítky milionů korun na sociální bydlení může přijít město Ústí. Nestihne zřejmě dodržet podmínky dotace, která je pro něj určená. Sociální byty by přitom umožnily předcházet podobným situacím, které město muselo nedávno řešit v případě uzavření dvou ústeckých ubytoven. Část nájemníků, převážně Romů, se totiž po jejich konci stěhovala do tělocvičny předlické základní školy. Lidé neměli kam jít.

Opozice tvrdí, že by rozumné sociální bydlení problém mohlo vyřešit. To však ústecký magistrát nemá a ani v dohledné době mít nebude. Alespoň tedy ne v potřebném rozsahu.

Podle náměstka primátorky Jiřího Madara (UFO) mohlo město z programu ITI určeného pro Ústecko a Chomutovsko vyčerpat až 95 milionů korun na 128 bytů.

„Do konce roku 2018 bychom dle podmínek měli vybudovat 30 bytů. Máme jich hotových 18. Dalších 12 jsme chtěli splnit nákupem a rekonstrukcí za dotace v domě v ulici 1. máje. Bohužel, zastupitelstvo ho nedovolilo koupit,“ řekl.

Městu nezbude, než žádat správce dotačního titulu, tedy ministerstvo práce a sociálních věcí, o výjimku. Pokud ji nedostane, bude muset vrátit část nebo rovnou celou dotaci. „Těžko říci, jak to dopadne,“ podotkl Madar.

S nákupem domu nesouhlasilo například hnutí PRO! Ústí. Někteří členové přitom mají podobný nápad, jak řešit kšeftování s chudobou, třeba zastupitel Martin Hausenblas (PRO! Ústí). S městem se však neshoduje na způsobu provedení. Tvrdí, že o dotaci z ITI nevěděl a že na budování sociálních bytů Ústí v minulosti rezignovalo. „Tak to začal řešit soukromý sektor. Sestěhoval sociálně slabé a Romy do paneláku. Takhle vznikají ghetta,“ popsal Hausenblas.

Navrhl, aby město nakoupilo vhodné byty a stanovilo přísné podmínky pro jejich obsazování. Romy a sociálně slabé by mělo rozmístit na různá místa, aby je pozitivně ovlivňovali sousedé. Díky tomu by prý už ghetta nevznikala.

„Část bytového fondu by posloužila mladým absolventům vysokých škol a specialistům, které tu potřebujeme udržet,“ myslí si Hausenblas.

Naopak zastupitelka Yveta Tomková (Vaše Ústí) přes své výhrady nakonec odkoupení podpořila. Dům v 1. Máje prý patří k nejhorším v okolí. „Přednesla jsem protinávrh na jednání o odkoupení domu za nižší cenu. Částka 4,05 milionu korun je při znalosti toho, jak dům vypadá a kolik by se do něj muselo investovat, z mého pohledu přemrštěná, byť byla opřena o znalecký posudek. Můj návrh ale nezískal dostatečnou podporu," vysvětlila.

Aktivista Miroslav Brož ze spolku Amare Předlice, který pomáhá vystěhovaným nájemníkům obou ubytoven, s budováním sociálních bytů v Ústí naopak nesouhlasí. Domnívá se, že oproti jiným městům jsou byty v Ústí levné a cenově dostupné i pro chudé Romy.

„Jenže v tom hraje roli masivní etnická diskriminace, kterou v Ústí nikdo neřeší. Romům prostě nikdo nechce byt pronajmout prostě proto, že jsou to Romové. Antidiskriminační zákon tu neplatí a není vymáhán,“ myslí si.

Tělocvičnu v Předlicích včera opustilo dalších sedm nedobrovolných nájemníků, šest z nich už jen čeká na zapojení elektřiny v novém bydlení. Desítka zůstává dál.

Jak uvedl ředitel městské policie Pavel Bakule, na místě zůstává stálý dohled. „Bude tam, dokud se tělocvična nevyprázdní. Minulý týden jsme měli určité problémy, když se sem pokoušeli propašovat alkohol. Teď je ale pár posledních dnů klid,“ popsal Bakule.

Primátorka Věra Nechybová (UFO) upřesnila, že tu mohou bývalí nájemníci zůstat do konce července.

„Trvám na tom, domluvila jsem se i s vedením městské policie. Také jsme rozhodli, že si ti lidé mohou nechat propůjčené vojenské lůžkoviny. Bude to levnější než ošetření dezinsekčním prostředkem vzhledem k tomu, že v ubytovně byly štěnice,“ dodala primátorka.