To znamená, že by se na financování, výstavbě a poté správě a údržbě nového zimního stadionu podílel soukromý investor. Halu by provozoval po určitou dobu, například patnáct let, aby se mu vrátila vstupní investice a vygenerovala zisk. Poté ji opět převezme město a případně pronajme dalšímu zájemci. 

Ústí by přitom mohlo odkoupit za 250 tisíc bez DPH projektovou dokumentaci od Českého svazu ledního hokeje a poté ji předat či prodat případným investorům. Ti prý se už hlásí. O koho jde, vedení města ani hokejového klubu zatím neupřesnila. Zároveň ale hovoří o možnosti získat vysokou dotaci od Národní sportovní agentury. Ta by mohla dosáhnout výše až devadesát milionů korun. Přičemž v minulosti podobné snahy narazily na neexistenci stavebního povolení, které je a bude podmínkou pro přidělení dotace. Prozatím Ústí zůstává jediným krajským městem v republice, které má jen jednu ledovou plochu. 

Hokejisté HC Slovan Ústí nad Labem. Ilustrační foto.
Ústí plánuje pronajmout zimní stadion hokejovému spolku. Rozhodne se v pondělí

Podle náměstka primátora Tomáše Vlacha ústecké vedení dlouhodobě hledá způsob, jak co nejrychleji druhou ledovou plochu získat. „Buď za dotace, nebo ze soukromého zdroje. Chceme být co nejvíc připravení. Jednak co do možných spoluprací, a potom, kdyby se naskytl vhodný dotační titul, musíme mít pro jeho využití hotovou dostatečnou projektovou přípravu. Hokejová asociace hotový projekt nabízí. Proto nyní umožníme soutěž pro PPP projekt na stavbu zimní haly. Z našeho pohledu je to pobídka, pokud budou mít firmy zájem, mohou se do soutěže přihlásit,“ vysvětlil. 

Původní zájemce je v konkurzu

V minulosti měla postavit druhou ledovou plochu společnost Padok Sampi, coby projekt PPP ji provozovat 15 let a poté předat zpět městu. Jenže smlouva, kterou město s firmou uzavřelo prý byla od začátku neplatná, jelikož v ní měla být ujednání, jež zákon neumožňuje. Navíc mateřská společnost Padoku, nazvaná Vedepet je v úpadku a byl na ni vyhlášen konkurz. Společnost sama tvrdila, že nezačala stavět, jelikož od Ústí nedostala záruku na odběr ledohodin škol a mateřinek. Poté, co projekt padl, trvalo město na tom, že halu postaví samo, nejlépe za dotace. 

Studentský návrh vyhlídky na Mariánské skále do klauzurní výstavy Letní sklizeň 2021 Fakulty umění a designu UJEP. Foto: Hana Cermanová
Rozhledna na Mariánské u ledu? Kdepak, její příprava podle města pokračuje

I proto bývalá primátorka Věra Nechybová kroutí nad rozhodnutím současného vedení hlavou. „Jestli po několika letech nakonec v podstatě dospěli ke stejnému řešení jako my, promarnili z mého pohledu čas. Pro mě je ale důležité, aby tu konečně začala druhá ledová plocha fungovat, i kvůli dětem a školákům,“ poznamenala. 

Po novém ledu ostatně nejvíc touží sami sportovci. Šéf hokeje Vladimír Evan nastínil některé problémy, s nimiž se hokejisté a třeba i krasobruslaři potýkají. „Když se v hale konají akce pro veřejnost, jako koncerty, kulturní a sportovní neledové akce, musíme jezdit trénovat do okolních měst. Potom jsou tu hoby hokejisté, kteří mohou hrát jen po večerech. Školy a školky mají zájem, některé jezdí do Povrlů. O druhé hale se mluví už od roku 1985,“ řekl s tím, že všechna velká města mají alespoň dva ledy, třeba Příbram, Kralupy, Litvínov. „Stejně velká města jako Ústí mají tři až čtyři, jako Budějovice. Dokumentace od hokejového svazu je na nízkonákladový zimní stadion čili je to městům, která potřebují šetřit, šité na míru,“ dodal Evan.