V minulosti vyhrávaly nové rozhledny, komunitní zahrady, místa pro grilování, ale třeba i zkulturnění podchodu U České besedy. Vítězný projekt nazvaný Šance pro Smetanovy sady autorky Terezie Kubínové dostal od lidí v hlasování 820 hlasů, ten druhý v pořadí jen 530. Park před ústeckým muzeem zanechal stopu v ústecké kultuře a společnosti.
Autorka vítězného projektu Terezie Kubínová studuje na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně geografii. „Nepracovala jsem na tom sama, pomáhali mi i ostatní studenti. Vybírali jsme z několika oblastí, jež by se daly vylepšit, na takzvané pocitové mapě. Město ji sestavilo za pomoci veřejného hlasování v roce 2017. Smetanovy sady to nakonec vyhrály,“ říká Kubínová.
play_fill
„Vybrali jsme je, protože tudy vede cesta na Lidické a poté dál na Mírové náměstí. My tudy každý den chodíme, ale samotné sady obcházíme. Necítíme se tu příliš bezpečně. Občas jsme totiž zahlédli, jak se tu scházejí podivná individua, protože to je zarostlé a není sem vidět. Vždyť i busty Bedřicha Smetany jsem si všimla až později, není skoro patrná, vždyť je to škoda. Do budoucna bychom chtěli, aby se sady změnily v místo, kudy budou lidé rádi chodit, zastaví se tu se svačinou, nebo jen tak posadí, aby v klidu relaxovali, aby to prostě byl odpočinkový prostor. Nyní se tu sice občas posadí, ale proč by tu nemohli také pořádat i nějaké menší společenské akce,“ pokračuje.
Smetanovy sady přitom hrály i určitou roli v ústecké historii. Stál zde například symbol komunistického režimu, socha prvního československého diktátora Klementa Gottwalda a kvůli tomu Ústečané nazývali ulici za jejími zády Záprdelí.
„Lidé tím označením dávali najevo despekt ke komunistickému prezidentovi. Takový výraz má potenciál udržet se mezi lidmi desetiletí, i když mnozí mladí dnes už nemusí tušit, oč se jedná," vysvětloval pojmenování při různých příležitostech ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
close
info
Zdroj: Deník/Janni Vorlíček
zoom_in
Busta Bedřicha Smetany.
Během listopadové revoluce pak kdosi soše postříkal ruce červenou barvou, aby naznačil, že tento architekt únorového komunistického převratu z roku 1948 je má, metaforicky řečeno, od krve. Dne 18. ledna 1990 socha zmizela a nahradila ji busta Bedřicha Smetany od sochaře Stanislava Hanzlíka. Najít se tu ovšem dají i vzácné stromy břestovce, vysazené sem jako desetileté semenáčky roku 1886. Pocházejí ze Severní Ameriky a rozhodně nepatří k častým dřevinám ve veřejné zeleni v Čechách. Status památných stromů získaly v roce 2006 kvůli své mimořádné okrasné hodnotě a o deset let později se umístily na druhém místě v anketě Strom roku 2016.
Co tedy v projektu Terezie Kubínová navrhla? V principu to zase není nijak složité. Zmiňované prostříhání zeleně na krajích parku, velký úklid lokality, umístění kamerového systému či fotopastí, návrh nového uspořádání pěšin, sjednocení designu odpadkových košů, renovace fontán a dosázení druhově pestřejších dřevin.
„Jak by to co do nové výsadby mohlo vypadat, o tom jsme zatím ještě neuvažovali, ale ozvala se mi už dendroložka z ústeckého magistrátu, abychom to probrali,“ přiblížila.
Ostatně, podobná opatření jako vítězka letošního ročníku participativního projektu i kvůli zvýšení bezpečnosti na různých místech navrhuje a například v lesoparku okolo školky v centru města už prosadila i ústecká městská policie, jelikož se tu scházeli bezdomovci a narkomani. Ti za sebou nechávali nepořádek i injekční jehly a stříkačky.
play_fill
„Lidé, kteří navštěvují parky a pískoviště se svými dětmi pak nemusejí mít obavy, že se poraní o infekční materiál nebo odhozenou rozbitou láhev,“ poznamenal k tomu několikrát zástupce ředitele městské policie Jan Novotný.
Informaci o letošních vítězích participativního rozpočtu upřesnila městská mluvčí Romana Macová s tím, že ústečtí radní na ně vyčlenili 1,8 milionu korun z rozpočtu magistrátního odboru městských organizací, strategického rozvoje a investic.
„Konkrétně se jedná o projekty Šance pro sady Bedřicha Smetany, Květnaté louky v centru, Oplocení dětského hřiště v Olšinkách, revitalizace Parku Republiky. Radní přidělili shodně po 50 tisících korun na projekty ZŠ Vojnovičova, ZŠ Hlavní a ZŠ Rabasova, přihlášené do participativního rozpočtu. Celkem na školní projekty vyčlenili 200 tisíc korun,“ uvedla.
play_fill
Jinými slovy, jak vysvětlil radní Pavel Tošovský (nez.), který má participativní rozpočet na starosti, bylo na něj v městském rozpočtu pro letošek vyčleněno dva miliony korun.
„Stejné peníze budeme mít pravděpodobně připravené i na příští rok. Sice bychom na to chtěli připravit víc financí, ale současná situace tomu bohužel není příliš nakloněná, v podstatě jsme rádi, že se to podařilo udržet alespoň v této výši. Rád bych ještě kolegy v radě přesvědčil, aby na školní projekty vyčlenili těch 200 tisíc zvlášť, jelikož se mi líbilo, s jakým zápalem nám je školáci představili během své prezentace,“ dodal.
