S nabídkou na možný odprodej menšinového podílu v Tepelném hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ) se chtějí vypořádat ústečtí radní. Většinový podíl 55,83 procenta drží společnost ČEZ Teplárenská. Ta také předložila městu Ústí nabídku, že zbývajících 44,17 procenta odkoupí. O případném přijetí nabídky rozhodne zastupitelstvo.

ČEZ Teplárenská oslovila Ústí s nabídkou poprvé před zhruba třemi lety. V listopadu 2017 svůj zájem potvrdila. „Zájem společnosti o odkoupení podílu v THMÚ od města Ústí trvá. Cena bude závislá na výši ocenění podílu,“ opětovně potvrdil zájem teplárenské společnosti její mluvčí Ota Schnepp.

Výnosy půl miliardy

Roční výnosy společnosti, založené roku 1993, činí kolem půl miliardy korun. Kromě bytů dodává teplo a teplou vodu i do školek, obchodních center, zdravotních středisek či domovů pro seniory. Ústecký magistrát chce nechat společnost a svůj podíl nejprve ocenit. „Poté se můžeme domlouvat o dalších investicích či odprodeji. Rozhodnout ale musí městské zastupitelstvo,“ sdělila mluvčí magistrátu Romana Macová.

Na rozhodnutí, zda prodat, či ne, bude mít vliv kromě nabídnuté sumy za podíl také předpokládaný vývoj cen. Ty zatím rostou, letos dokonce velmi výrazně. U horkovodních stanic totiž cena poskočila například u tarifu PTE01-VSH z 556 na 583 korun včetně DPH, tedy o 27 korun. To je za poslední roky zdaleka nejvíce a představuje to navýšení o zhruba 4,86 procenta oproti loňsku.

Podle jednatele THMÚ Stanislava Dunaje to zapříčinil růst cen od dodavatelů a inflace. „Parlament projednává snížení DPH u tepla z 15 procent na 10. V případě schválení by mohla cena tepla pro domácnosti o tento rozdíl klesnout,“ řekl.

Kromě toho prý za zvyšováním ceny tepla stojí i růst cen emisních povolenek na trhu. „To také velmi významně ovlivňuje konečnou cenu tepla,“ vysvětlil Dunaj.

Pro mnohé zastupitele je prodej podílu kontroverzní právě kvůli obavám ze zvyšování cen energií. S prodejem například tradičně nesouhlasí komunisté. „Náš klub je proti. Svůj názor jsme vyjádřili v posledním hlasování, kde se tato otázka probírala. Město by si mělo nechat podíl ve svých rukou, aby mohlo ceny tepla a teplé vody ovlivňovat,“ reagoval zastupitel a ústecký předseda KSČM Pavel Vodseďálek.

Chybí strategie

Nejednotnost panuje v řadách opozičního hnutí PRO! Ústí. Proti se postavil například zastupitel Lukáš Blažej (Piráti). „V současnosti nebyl pořádně ohodnocen podíl, který město drží. Chybí strategie a vize do budoucna, jak chceme teplo pro lidi řešit. Kdyby byla budoucnost v individuálním vytápění, mělo by smysl podíl prodat, ale to dnes nemůžeme vědět. Magistrát zatím dělá lidem kvůli odpojování obstrukce,“ poznamenal.

Martin Hausenblas z PRO! Ústí naopak prodej městského podílu schvaluje. Upozornil, že kromě zdražování emisních povolenek jsou velké centrální teplárenské systémy pod tlakem stále více se rozšiřujících systémů lokálního individuálního vytápění. „Aby se lidé od velkých tepláren neodpojovali, musí teplárna cenu snížit o takových šest sedm procent. To jinak než odstraněním všech zbytečných dodavatelských mezičlánků, jako je THMÚ, nelze,“ vysvětlil.

Upozornil, že THMÚ musí investovat do údržby distribuční soustavy, což v důsledku znamená, že akciovka nemá pro město žádnou přidanou hodnotu. Zároveň vysvětlil, že podle něj má město jedinečnou a zároveň poslední možnost, jak se za slušné peníze podílu zbavit. „Vyjednávací tým by měl být napříč politickým spektrem. Prodal bych to třeba za 200 milionů a peníze spolu s dotacemi bych použil na vytvoření fondu, z něhož bychom investovali do zateplení městských nemovitostí,“ doplnil Hausenblas.

Mimo to upozornil, že by bylo potřeba, aby si město kladlo i další podmínky, jako například zakopání parovodu pod zem alespoň v parcích a ve výstavních čtvrtích typu Klíše.

Za problém rovněž považuje pro město údajně nevýhodnou smlouvu o pronájmu přibližně 15 kilometrů tepelných rozvodů včetně kolektorů. I na to ovšem ČEZ Teplárenská podle slov svého mluvčího Schneppa myslí. „Nákup tepelných kolektorů je v jednání,“ řekl Schnepp.