Například v Rabasově ulici v Doběticích je na prodej byt 3+1 za 2,4 milionu korun, 1+1 v Jizerské na Stříbrníkách je za 1,88 milionu a podobně. Naopak v Mojžíři považovaném za vyloučenou lokalitu se ceny za třípokojový byt pohybují kolem 880 tisíc korun. Ale i to je suma pro mnohé nedosažitelná. Své o tom ví mladý Ústečan Honza. Bydlí s přítelkyní Julií v malé garsoniéře v Krásném Březně nedaleko Corsa, za kterou měsíčně platí pět tisíc korun plus dalších osm stovek za energie.

„Kvůli tomu se nemůžeme vzít ani myslet na děti. Přitom bychom je chtěli. Už jen složit desetitisícovou kauci bylo docela náročné. Bohužel, rodiče už zemřeli a zbylo mi po nich jen pár korun, které jsem uložil z větší části na stavební spoření. Teď si tam ukládáme zhruba polovinu toho, co nám zbude po zaplacení bydlení, telefonů a internetu. Není to žádná sláva, ale nechodíme v hadrech a máme co jíst,“ povzdychl si mladý automechanik.

Řešením by pro ně mohla být nová městská koncepce bydlení a rozvoje bytového fondu na příštích deset let. Od doby dodnes kritizovaného masivního prodeje bytů z takzvaného zlatého fondu před více než deseti lety je to první strategický dokument, který se věnuje bytové politice na úrovni města. „Město tímto reaguje na situaci trhu s bydlením. Význam koncepce spočívá ve snaze nabídnout podporu seniorům, zaměstnancům, vysokoškolským studentům, mladým rodinám a lidem v náhlé složité situaci,“ přiblížila městská mluvčí Romana Macová.

MHD v Ústí nad Labem. Ilustrační foto
Ústí chce zatočit s černými pasažéry. Chystá nástup předem i nevpuštění do busu

Současně má strategie zdůraznit potřebu tvorby vlastního bytového fondu pro částečnou prevenci obchodu s chudobou způsobem, kdy bude město rozhodovat o přidělení bytu konkrétnímu nájemci. „Plné znění koncepce je k dispozici na webových stránkách města. Prodiskutovali jsme ji s odbornou i laickou veřejností na diskusním fóru a při videokonferencích,“ pokračovala Macová.

Dokument vznikal od letošního ledna a zastupitelům ho předloží k projednání a schválení náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO). „Chceme se zaměřit na výkup bytů od vlastníků podobně, jak to udělali v Chomutově. Každý rok bychom rádi koupili plus minus 60 bytů. Bude samozřejmě záležet na politické vůli příštích městských vedení,“ poznamenal.

Chomutov vykupuje byty v osobním vlastnictví. Například od ledna do května jich pořídil pět a používá na to dotaci šesti milionů korun, kterou se Chomutovu pro tyto účely podařilo získat. Nabídka směřuje k lidem, kteří by se například rádi odstěhovali z problémového vchodu na některém ze sídlišť, zároveň ale byt nechtějí prodat spekulantům. Město jim nabízí cenu podle znaleckého odhadu. Byty využívá pro sociální účely. S nájemníky, které tam ubytuje, pracují sociální pracovníci. Podobný způsob chce využít Ústí nad Labem. Zakoupené byty chce nabídnout mladým lidem, seniorům a lidem v náhlé životní krizi, případně zaměstnancům městských organizací, například městské policii, Městským službám, Pečovatelské službě a dalším.

Starostka centrálního obvodu Hana Štrymplová
Skřivánek řeší kance, bezdomovce, parkování a nepořádek, říká starostka obvodu

Mezi první vlaštovky mají patřit například rekonstruovaná bývalá ubytovna v Čelakovského ulici v Krásném Březně nebo bývalý rektorát na Severní Terase. „Vycházíme přitom z komunitního plánu města, který předpokládá, že bytová koncepce vznikne,“ doplnil Vlach.

Podobně se vyjádřil i rozvojový náměstek Pavel Tošovský (ODS). „Osobně s tím také souhlasím. Chceme ten trend z někdejší privatizace změnit, dát najevo, že je potřeba byty kupovat, ne prodávat. Má to potenciál přispět ke zlepšení života ve městě,“ poznamenal s tím, že bude hledat vhodný dotační titul pro tyto účely. „Bude víc než vhodné je získat, obzvlášť v dnešní době,“ dodal.