Venku je hic, v zastavárně naproti divadlu příjemný chládek. Na zákazníky tu čeká Josef Kůrka. Někdejší Muž roku a účastník poslední řady Survivoru za kasou je pro leckoho překvapením. Během rozhovoru to potvrdí i mladá maminka s kočárkem, která se tu zastaví trochu se zchladit. „Koukám, odkud vás znám. Z televize, fakt, jo? Jste to vy?“ kroutí maminka hlavou. Pro Pepu to je běžná věc: „Každou chvíli se se mnou chce někdo fotit. Survivor udělal hrozný boom,“ říká 31letý sympaťák.
Jak jste se ocitl v Ústí?
Snoubenka tu po babičce zdědila velký krásný byt v Krásném Březně. Kompletně jsme ho zrekonstruovali, Angie to z velké části krásně zvládla i za mé nepřítomnosti. Vrátil jsem se, a téměř všechno bylo hotové. Jen dokoupíme pár spotřebičů, a už budeme mít všechno.
Pro leckoho je Ústí taky tak trochu Survivor…
Pravda, neslyšel jsem o Ústí úplně pozitivní věci. Slyšel jsem, že to je díra, že tu nic není, že je to jen průmyslové město a není tu práce, jen v továrnách. Ale pro nás bylo rozhodující, že tu máme byt. Bylo to pro nás lepší než platit nesmyslné nájmy v Praze. I tak jsem byl ale nakonec z Ústí mile překvapen.
Co se vám tu líbí?
Především příroda kolem. Už jsme toho tady dost procestovali. Přestali jsem totiž pít, a tak v neděli nemáme kocovinu, a můžeme na výlety. Jsou tu krásné rozhledny a vyhlídky, zřícenina Panna. Byli jsme se podívat také na vodopádech, i když ty jsme nenašli. Byli jsme i v zoo a na hradě Střekově. Znám i Větruši a Fórum, kam jsem jezdil na přehlídky ještě předtím, než jsem tu začal bydlet. Jídlo mi chutná v Savaně v zoo.
A samotné město? Pracujete přímo v jeho centru, tak jste v obraze.
Jezdím centrem jenom do práce a zpátky domů. Samozřejmě vidím občas nějaké podivíny, narkomany. Ale to je v každém městě – v Liberci, Praze, Plzni. Možná tím, že je tu menší centrum, je to tady víc vidět. Ale ani sídliště v Krásném Březně, kde bydlíme, mi nepřijde špatné. Je tam i posilovna, kam můžu chodit.
Jak jste se dostal k práci zastavárníka?
V Get Cash jsem už dříve pracoval, to bylo ale v Liberci. Tato síť zastaváren má pobočku i v Ústí, takže jsme se po mém návratu ze Survivoru dohodli na práci tady. Mám to tu trochu rozjet, podobně jako se to povedlo v Liberci. Baví mě pracovat, líbí se mi, že mám stálý příjem a nemusím se spoléhat jen na reklamu na Instagramu a na módní přehlídky a focení.
V čem ta práce spočívá?
Příjem zboží a jeho zpeněžení. Není to tu typická zastavárna. Nemůže se stát, že by sem někdo přinesl kradené kolo. Věnujeme se hlavně zlatu. Je tu i elektronika. Ale snažíme se, aby byla opravdu kvalitní a dáváme na ni i záruku. Je tu třeba iPhone 13, máme i čtrnáctku, na jiných pobočkách máme zase PlayStation 5.
Poznávají vás Ústečáci na ulici?
Hodně, každou chvíli se se mnou chce někdo fotit. Spíš kluci než holky. Survivor udělal hrozný boom. Už když jsem vyhrál Muže roku anebo byl v Masterchefovi, tak mě lidé poznávali. Ale nebylo to v takové míře. Když jsme se nedávno jeli podívat do Teplic na slavnosti, šel jsem si koupit klobásu a udělala se na mě fronta. Moje těhotná přítelkyně to úplně nezvládala, tak jsem si dal klobásu a jeli jsme domů.
Kdy budete tatínkem? A budete rodit v Ústí?
Angie má termín za týden a něco, takže to očekáváme každým dnem. Chceme rodit v Praze u Apolináře, poradili nám to příbuzní. Doufám, že to tam stihneme. Samozřejmě je možné, že to odrodím já na půli cesty v autě. Ale to je ten nejhorší scénář. I když jak o tom přemýšlím, byl by to taky dobrý Survivor…
Jak se na Ústí tváří vaše snoubenka?
Ta tu vyrůstala, v Krásném Březně chodila do školy, takže to tu zná. Když se sem teď vrátila po dlouhé době, byla příjemně překvapená, čekala to horší.
Co podniknete po Survivoru? Zbývá vám ještě nějaká televizní soutěž, kde jste nebyl?
Třeba Big Brother. Ale až se nám to narodí, nepřipadá v úvahu, že bych byl zase tak dlouho pryč jako v Survivoru. Pak běží ještě Stardance a Tvoje tvář má známý hlas. Ale neumím ani zpívat, ani tancovat. Takže mi asi zbývá jen Prostřeno.
Máte ještě nějaká místa v Ústeckém kraji, která více znáte?
Chodil jsem do Roudnice nad Labem na střední fotbalovou školu, bydlel jsem tam na intru a pak na ubytovně. Chvíli potom jsem hrál fotbal v Brozanech nad Ohří, než jsem s tím musel skončit kvůli kolenu. V Litoměřicích mám kamarády, chodil jsem tam zamlada na diskotéku Luna. Nedávno jsme se byli v Litoměřicích podívat, jedli jsme v Baště. Je to tam fajn.