Představení prvních výstupů z přípravy nového územního plánu Ústí nad Labem se nesetkalo s příliš velkým zájmem Ústečanů. Městský architekt Ivan Charvát nastínil principy zásadní dokumentace zhruba dvěma desítkám návštěvníků. Popsal největší problémy města a zároveň vysvětlil, že připravovaný dokument by neměl být striktním nařízením, které nebude možné dál měnit.

Architekt varoval například před klesajícím počtem obyvatel Ústí. Při přípravě nového územního plánu tak experti budou muset reagovat i na fakt, že v příštích letech počet obyvatel nejspíš klesne až na 63 tisíc. „Z demografické studie vyplynulo, že Ústí už pravděpodobně nedosáhne hranice sto tisíc obyvatel,“ zmínil.

K dalším problémům podle Charváta patří nízká hustota městské zástavby, která ještě klesá s rostoucími příměstskými satelity, například ve Skoroticích.

„Město má rozvolněnou strukturu, což vede ke značné nehospodárnosti. Rostou náklady na MHD, drahé je zásobování energiemi, svícení v ulicích, někde dokonce nejsou dobudované ani základní inženýrské sítě. Vznikají oddělené části, určité enklávy, které se uzavírají do sebe,“ uvedl.

Zatímco starý územní plán šel na ruku investorům, kteří dostali územní a stavební povolení na cokoli, ten nově připravovaný bude respektovat územní členění na městské části, zaměřovat se na kvalitu života i mobilitu a směřovat ke koncepci chytrého města (smart city). Nový plán by měl být jednoduchý, nikoli zbytečně podrobný.

Měl by být otevřený a sestavený z navzájem provázaných ploch. Doplňovat ho budou regulační plány, které upřesní, co vše bude možné v daném území budovat.

„Územní plán by neměl být striktně daný. Jsou oblasti, kde to tak být musí, ale z většiny by to měl být živý dokument, protože každé město se vyvíjí a v poslední době jsme svědky toho, jak rychlé to může být,“ řekl náměstek primátorky Ústí Pavel Dufek.

„Pokud bychom plán uzavřeli, stal by se pouze brzdou vývoje,“ vysvětlil Dufek s tím, že spousta lidí ani neví, že takový dokument existuje a jak důležitý pro ně je.

K nastíněnému územnímu plánu měli lidé řadu podnětů a připomínek. Zaznělo například, že v původním plánu se objevují takové nesmysly jako plocha pro lesopark zakreslená na soukromém pozemku, s čímž vlastník nesouhlasil. Zaznělo také, že hlavní architekt nemá v podstatě přílišnou možnost zasahovat do výstavby ve městě, jelikož je v pozici referenta.

Na to upozornil i opoziční zastupitel a zároveň architekt Jan Hrouda. Navrhl, aby vznikla mezioborová kancelář hlavního architekta či architektury města. Nemusela by nutně být odborem magistrátu, ale třeba i příspěvkovou organizací.

„Nesla by odpovědnost odbornou, ale také odpovědnost za přenesení myšlenek a principů mezi volebními obdobími. Bylo by také potřeba vybudovat propagační oddělení, které by dokázalo práci kanceláře prezentovat zajímavou formou veřejnosti,“ poznamenal Hrouda.

O směřování nového územního plánu smýšlí vcelku příznivě. „Alfou a omegou musí být odborné zastoupení v silném profesionálním úřadu. Magistrát k tomu takto zatím nepřistupuje,“ dodal.