Jeden již pod sebe vzala střekovská obvodní radnice, další dva pak chce město Ústí nad Labem. Sloužit mají nadšencům vojenské historie.

Betonové bunkry pocházejí ještě z první republiky. Vlastní je ministerstvo obrany, které je nyní nechává zaměřit do katastru nemovitostí.

Protože je ale nepotřebuje, zároveň se radnic zeptalo, zda by se o stavby nepostaraly.

Odezva zatím není

V Ústí nad Labem na to kývli. Nabízený bunkr ve Svádově si převezme střekovská radnice, další u Valtířova a Větruše přímo město.

„Chceme je získat do majetku a následně nabídnout místním historickým spolkům," uvedl náměstek primátora Martin Hausenblas. Zastupitelé budou o převzetí pevnůstek jednat ve středu.

Historické spolky by podle plánů města mohly pevnůstky opravit a zpřístupnit veřejnosti jako jeden z druhů památek. „Již jsme se některé spolky pokusili oslovit. Zatím nemáme odezvu," uvedl střekovský starosta Miroslav Štráchal.

Hostovice jsou příkladem

Takzvané řopíky stavělo Československo ve třicátých letech minulého století především u hranic s Německem. Měly zadržet útočící vojska, která by stát napadla. Podle mnohých odborníků bylo opevnění velmi moderní.

Nikdy se jeho síť nepodařilo dokončit. Kvůli Mnichovu a následném obsazení pohraničí Německem je armáda nikdy nepoužila.

Podobný opravený bunkr již na Ústecku existuje. U Hostovic. Zdejší klub vojenské historie zájemců ukazuje dobové zbraně, vybavení bunkrů a popisuje československé opevnění.

„Budeme to dělat při zvláštních příležitostech," řekl minulý rok jeden z nadšenců Martin Vlach.