Prodat, nebo neprodat podíl v Tepelném hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ)? To na konci února projednají ústečtí zastupitelé. Jedni se obávají, že město ztratí vliv na ceny tepla ve městě. Druzí naopak tvrdí, že prodejem menšinového podílu může město jen vydělat a zároveň si vliv na ceny tepla udržet, protože vlastní tepelné kolektory.

MENŠINOVÝ PODÍL

Město Ústí vlastní 44,17 procenta THMÚ. O podíl projevila zájem společnost ČEZ Teplárenská a předběžně nabídla částku 70 až 90 milionů korun. Současně nabídla garanci, že ceny tepla nezvýší ani v následujícím období.

Pokud se zastupitelé rozhodnou podíl prodat, měli by podle náměstka primátorky Jiřího Madara (UFO) především zvážit, za kolik to bude.

Pro mnoho obyvatel okrajových částí Střekova zůstává nejpalčivějším problémem městská hromadná doprava.
Střekov chce vylepšovat život ve svých vesnicích

„V každém případě je to menšinový podíl a s ním stejně nemůžeme uvnitř společnosti o ničem rozhodovat. Osobně si myslím, že by bylo lepší podíl prodat, protože výnosy nejsou tak vysoké a pokud si podržíme kolektory, tak budeme mít stále vliv na ceny tepla. Ovšem o prodeji by nakonec stejně rozhodovalo až nové zastupitelstvo,“ poznamenal.

Na cenu klade důraz i opoziční zastupitel Martin Hausenblas (PRO! Ústí). „Můžeme si klidně říci o 200 milionů korun. ČEZ Teplárenská totiž čelí odlivu zákazníků a náklady na distribuci zůstávají stejné. Navíc musí provést nákladnou modernizaci za zhruba 1,4 miliardy korun a snížit emise. Aby udržela cenu, musí THMÚ koupit a odbourat jako zbytečný mezičlánek prodeje,“ vysvětlil.

HLEDAJÍ JINÉ ZDROJE TEPLA

Lidé totiž zateplují a hledají jiné zdroje tepla. Proto si podle Hausenblase může město stanovit podmínky co do ceny či požadavku na zakopání teplovodů do země. Podle jeho názoru by také měla vzniknout komise napříč politickými stranami, která by podmínky vyjednala.

„Rozhodně jsem ale proti prodeji strategického majetku, tedy kolektorů. Za vyměníkové stanice musí ČEZ začít platit nájem,“ dodal Hausenblas. Peníze utržené z prodeje by podle něj mělo město použít spolu s dotacemi na opravy, modernizaci a zateplení budov ve svém vlastnictví.

Veřejné bruslení na Zimním stadionu v Ústí.
Ústí chce další zimní stadion. Má i investora

O kolektorech a postupu prodeje hovoří i materiál, který předkládá vedení města zastupitelům. Zpracoval ho vedoucí odboru dopravy a majetku Dalibor Dařílek. Uvádí v něm, že za roky 2008 až 2017 činil celkový podíl města na zisku přes 42 milionů korun.

Zároveň ale upozorňuje, že kolektory ČEZ koupit nechce a také že potřebují rekonstrukci, protože jsou do hloubky zkorodované, zprohýbané a okolní beton výztuže popraskaný.

„Životnost a uživatelnost kolektorové sítě je zatížena působením nadlimitní vlhkostí a teplem v místech vedení tlakové páry,“ uvádí Dařílek s tím, že náklady na údržbu budou zásadní pro budoucí bezpečné využívání kolektorů.

Motivací pro odkoupení menšinového podílu od města je podle generálního ředitele ČEZ Teplárenská Petra Hodka zajištění co nejvýhodnější ceny tepla pro Ústečany. „Mimo jiné tím, že bude vysoce efektivní celý řetězec od zdroje až po spotřebitele,“ sdělil.

Vaňovský přístav.
Ústí chce koupit přístav, vznikla by tu relaxační zóna