Druhou ledovou plochu město Ústí možná vybuduje samo. Zvažuje totiž, že by vypovědělo smlouvu firmě Padok Investments, která ji v sousedství zimního stadionu měla postavit. Hlavním partnerem projektu byla společnost Škoda Auto, poté měla mít halu dlouhodobě pronajatou, minimálně do doby, než by se vrátily náklady a předpokládaný zisk. Padok přitom nemá pověst hochštaplera, jeho projekty fungují například v Praze Strašnicích pod názvem Škoda Icerink. Koalice ale není v tomto ve shodě. Nadšeno není například hnutí UFO, které investora přivedlo do Ústí v minulém volebním období.

Pokud se město rozhodne projekt za zhruba sto milionů korun financovat, bude chtít získat dotaci od vládní sportovní agentury, která by předběžně měla činit zhruba padesát procent. Zbytek by město úvěrovalo. Informaci potvrdil náměstek primátora pro rozvojové projekty Pavel Tošovský (ODS). Zdůraznil ale, že zatím není nic rozhodnuto a že se nechystají investora podvést. „Jednat s ním budeme seriózně. Máme možnost dotace a druhou ledovou plochu opravdu chceme. Zvažujeme všechny varianty a rádi bychom vybrali takovou, která bude nejvýhodnější,“ uvedl s tím, že Padok už mohl stavět, ale neučinil tak, jelikož chce od města záruku, že zajistí pravidelný odběr hodin na ledě od mateřinek, škol, městských organizací a zaměstnanců. Společnost chce mít alespoň částečnou jistotu, že bude mít zajištěný jistý příjem. O úvahách města podle jednatele Petra Novotného už prý ve firmě slyšeli. „Víme o tom, že zvažuje jinou formu výstavby, ale v tuto chvíli to prozatím nebudeme komentovat,“ sdělil.

Ekonomická náměstkyně Věra Nechybová (UFO) přiznala, že úvahy o tom, že by se projektu chopilo Ústí samo, ji nemile zaskočily. „Nemám na stole žádná čísla ani neznáme podmínky dotace. Těžko se k tomu mohu vyjádřit. Ale musím upozornit, že po dostavbě haly je třeba počítat s náklady na údržbu, energie, personál a další,“ poznamenala.

Druhou ledovou plochu budou využívat jak místní lidé, tak hokejové a krasobruslařské oddíly nejen na Ústecku, ale i v širším okolí. Druhá zimní hala tu podle trenérů a sportovních činovníků chybí. „Podle toho, co vím o fungování budoucí zimní haly, tak by tu krasobruslařky měly ideální zázemí. Už jen proto, že má být v celoročním provozu,“ uvedl už před časem jednatel ústeckého hokeje Vladimír Evan.

Ledové ploše už ustoupila sportovní hala Konírna vedle zimního stadionu. Budovu město původně postavilo v roce 1924 jako jeden z pavilonů průmyslové výstavy. Poté sloužila k různým účelům. Demolice přišla město na 2,9 milionu korun. Zahrnovala úplnou likvidaci haly a odpadu, zasypání parcely patnácticentimetrovou vrstvou štěrku a oplocení.

I z toho důvodu je opozice znechucená, například pirátský zastupitel hnutí PRO! Ústí Lukáš Blažej. „Nás čekají výpadky z příjmů, ekonomická krize a budeme stavět halu za sto milionů, které nemáme, a mluvíme o dotaci, o které není jasné, jestli ji vůbec vypíšou? Nemluvě o špatném signálu, který vyšleme dalším případným investorům,“ dodal.