Páťa hledal klacek na opékání špekáčků. Na břehu Ždírnického potoka si hrál společně s kamarády. Pak ale do rozvodněného toku spadl. Podobný případ se odehrál také na Chomutovsku. Do Podkrušnohorského přivaděče tam spadl Honzík. S kamarádem házel do vody krabice, jenže uklouzl. Jsou svědci, kteří to viděli, ani jednoho se nepodařilo z vody vytáhnout, při nešťastných náhodách oba pravděpodobně utonuli. Jenže jejich těla se nikdy nenašla, dál tak jsou mezi pohřešovanými.

Devítiletý Patrik spadl do Ždírnického potoka v prvních dnech března 2012. Už před deseti lety. Do pátracích akcí se tehdy zapojily stovky lidí, potápěči, vrtulník s termovizí. Vše bylo bezvýsledné.

Prohledávaly se důkladně oba břehy Ždírnického potoka, který byl tehdy hodně rozvodněný. Pokračovalo se v řece Bílině, do které v Trmicích ústí. Pokračovalo se v Labi, hledalo se tehdy i v Německu.

Hasiči a policisté při hledání devítiletého chlapce, který spadl do Bíliny.
Hledání devítiletého chlapce, který spadl do Bíliny, bylo marné

„Všeobecně se dá při utonutí v řekách říci, že kde se tělo najde, záleží na zákrutách řeky a čistotě dna. Jestli je řeka plná kořenů, kamení a náplav, může se stát, že se tělo někde zaklíní,“ komentoval v roce 2012 hledání zástupce vedoucího Říčního oddělení Policie České republiky Martin Racek. Bylo tehdy, i kvůli „velké vodě“, těžké určit, kde by se tělo mohlo nacházet. Připustil tenkrát, že vodní proud ho mohl odnést až do Labe.

„Byl to normální hravý kluk. Všichni na něho myslíme, celá rodina,“ říkal během pátrání smutně Patrikův otec. I rodina a blízcí se intenzivně zapojili do pátrání.

A jak k neštěstí tehdy došlo? Chlapec si hrál u zahrádkářské kolonie v Marxově ulici v ústeckých Předlicích společně s dalšími kamarády. Na březích hledal klacek, aby si mohli opéct špekáčky. Jenže do rozvodněného potoka spadl a silný proud ho rychle táhl pryč. Kamarádi ho ještě zahlédli, jak v proudu mává rukama a volá o pomoc. Pak ho ztratili z dohledu. Od té doby ho nikdo neviděl…

Záchranáři pokračují v pátrání po chlapci i druhý den.
Devítiletého chlapce zatím nenašli, pátrání bylo ukončeno

Také druhý případ se odehrál v březnu, jenže v roce 2005. Už 17 let brzy uplyne od chvíle, kdy se ztratil tehdy osmiletý Honzík. S kamarádem v Jirkově, kde bydlel, házel krabice do rozvodněného Podkrušnohorského přivaděče. Jenže uklouzl.

„Házeli jsme do vody krabice. Honza uklouzl. Podával jsem mu ruku. Stáhl mě do vody,“ řekl tehdy jedenáctiletý kamarád Jirka s pláčem pro Blesk. Toho vytáhli z vody kolemjdoucí asi kilometr po proudu. Honzík zmizel. Pátraly po něm stovky policistů, hasičů, kynologové, dobrovolníci. Marně. Ani jeho tělo se dosud nenašlo, i on se ale s největší pravděpodobností utopil.

Míša Muzikářová.
Míša nebyla doma už pět let. Co se stalo? Kriminalisté pátrají dál

Každoročně se v Ústeckém kraji pátrá po několika desítkách dětí. Ať už se jedná o útěky, či ztracení. Drtivá většina se jich velmi rychle najde.

Za poslední dvě desetiletí se nepodařilo najít v Ústeckém kraji tři děti. Kromě Honzíka a Patrika je stále pohřešovaná také Míša Muzikářová z Ústí, která se za záhadných okolností ztratila před více než čtyřmi lety. „V pátrání po nich se udělalo maximum,“ dodal vedoucí 2. oddělení obecné kriminality Krajského ředitelství Policie ČR v Ústí nad Labem Tomáš Kohout.