Se dvěma novými labskými mosty a tunelem počítá nový územní plán krajského města. Ústí nad Labem jej právě pořizuje. Mosty a tunel jsou jednou z variant, jež souvisí se stavbou vysokorychlostní železnice od německé hranice do Prahy, avšak nejen s ní. Nový územní plán by také měl více respektovat krajinný ráz Ústecka.

Návrh na nový most přes Labe vzešel z pracovní skupiny, která územní plán připravuje, projednali ho i ústečtí zastupitelé.

„Při velkých povodních nefunguje ani jeden z ústeckých mostů kromě železničního. Silniční doprava kolabuje. Vzhledem k plánované stavbě vysokorychlostní železnice proto přišla pracovní skupina s návrhem dvoumostu a požadavkem na studii, která by toto řešení prověřila,“ uvedl náměstek primátorky Pavel Dufek (UFO).

NEBO RADĚJI TUNEL?

Nový most mohl být kombinovaný jedna část by patřila vysokorychlostní železnici, druhá pak silniční dopravě. „Je na představitelích města, aby tlačili na investora trati, jímž je stát, aby nový most přes Labe postavil kombinovaný,“ dodal Dufek.

Podle některých opozičních zastupitelů je ale nový silniční most spíš nouzovým řešením. Například Martin Hausenblas (PRO! Ústí) upozornil na to, že v údolním městě jako je Ústí, není příliš možností, jak lze vytěsnit dopravu.

„Buď pošleme auta pod zem, nebo do vzduchu. Smysl má tunel z Neštěmické ulice k nájezdu pod Větruší. Pokud se nepovede vybudovat tento čtyři kilometry dlouhý tunel pod Ústím, pak by tedy bylo praktické, aby nový most obsahoval i jízdní pruh,“ řekl.

Pokud však tunel nakonec vznikne, jedno jeho vyústění by bylo na úrovni vysokorychlostní železnice. „Získáme tedy lokální úrovňový přejezd mimo záplavovou oblast. Toto řešení je ovšem otázkou studie proveditelnosti,“ poznamenal Hausenblas.

Plánovaná vysokorychlostní trať by se u hradu Střekova opět vnořila do tunelu, který by vedl pod Českým středohořím. Podle Mariana Páleníka, který usedá v komisi pro územní plánování, jde sice o odvážnou myšlenku, nikoli však o sci-fi. „V Německu počítají v souvislosti s vysokorychlostní tratí se zhruba 20 kilometrů dlouhým tunelem pod Krušnými horami. Tunel pod Středohořím by měl prakticky nulové dopady na krajinu,“ připomněl Páleník.

PRVNÍ PLÁN NEPROŠEL

Zároveň upozornil, že vzniká také územní studie krajiny v ústeckém okrese, která bude řešit jak otázky dopravy či rozvoj měst, ale i vhodnosti umístění různých zón. Ať už komerčních, či naopak rekreačních.

„Měli bychom pamatovat na to, že krajinný ráz je důležitý. Obzvlášť na Ústecku. Nejde jen o brouka, ale i o prostředí, ve kterém brouk žije. Dálnice sama o sobě není taková hrůza, nebezpečí z pohledu životního prostředí představují spíš montážní a výrobní haly,“ upozornil ústecký ekologický aktivista.

Nový územní plán má řešit i záležitosti brownfieldů, starých ekologických zátěží, rozvoje obytných zón nebo městskou zeleň. Ústí jej muselo přepracovat krátce poté, co ho dokončilo. Dopravní koncepce totiž počítala s tunely pod městskou zástavbou, a to vzbudilo značnou nevoli lidí, kteří by nad plánovanými tunely měli své pozemky a rodinné domy. Obávali se dopadů stavební uzávěry.

Některé Ústečany navíc namíchl způsob, jak magistrát povolil a zakreslil například výstavbu obchodního centra na Střekově. Město kvůli tomu čelilo soudním žalobám, které před dvěma lety prohrálo, a tak mu nezbylo než začít pořizovat plán nový.