Na stadion přijel na kole a vypadal spokojeně. Jaroslav Sova toho už za svůj život naběhal dost a své zkušenosti si nenechával pro sebe. V jeho 56 letech ho teď můžete potkat za volantem autobusu někde v Ústí nad Labem.
Mladí běžci se už ale těší, až se vrátí po nemoci zpět na atletický ovál. Vychoval tu řadu nadějných atletů, dokonce i tyčkaře. Jaroslav Sova však skromně tvrdí, že na to nebyl sám.
„Ani nevím, jak dlouho jsem to dělal. Věnoval jsem se především mládeži," vzpomíná Jaroslav Sova, který byl ve svých 12 letech přijat do atletické sportovní třídy. Běhal sprinty, potom i delší tratě.
TRÉNOVAL MISTRA REPUBLIKY
„Věkem se tratě prodlužovaly a najednou jsem měl v ruce stopky a radil mladším. Nikdy jsem z republiky nepřivezl medaili, osobně si cením času 10:04 na tři kilometry překážek, solidně jsem zaběhl dvacítku na silnici," říká sportovec.
Trénoval i běžce Martina Roubíčka. „V 15 letech byl mistr republiky na 1500 metrů překážek a jeho čas odolával tabulkám snad osm let. Trénoval jsem mladou Halířovou, než odešla do Jablonce. Šikovný byl Tomáš Feigl, který několikrát startoval na mistrovství republiky," vyjmenovává Sova.
S trénováním mládeže skončil v roce 2015 v klubu USK Provod ze zdravotních důvodů. „Stále ale věřím, že se sem ještě někdy vrátím," tvrdí Sova. Nyní se angažuje s Vladimírem Růžičkou v Ústeckém krosovém poháru, a jak sám říká, raději dělá malé závody v terénu, kde netrpí tolik klouby, než velké akce na silnici.
Osobní ambice jako trenér už prý nemá. „Běhejte pravidelně a uvidíte, jaká je to pozitivní droga. Já to vím z vlastní zkušenosti. Před pěti roky jsem si splnil chlapský sen. Ve Stromovce jsem si zaběhl svůj první a snad ještě ne poslední maraton," chlubí se.