Právě s ním se prý město snažilo několik dní spojit, ale pořádně se mu to ani nepovedlo. Státní firma se brání, že situaci řeší už čtvrtý den. Bohužel, vyřešit závadu nejspíš bude moci, až opadne voda. Problémová ovšem vana byla už během své stavby. Během svátků a ve středu Ústečany kvůli vaně potrápily kolony, tvořící se pod Mariánskou skálou a na Střekově.
Někteří řidiči dokonce ignorovali zákazové značky a snažili se vanou projet, ale bezúspěšně. Vyprostit je nakonec museli hasiči.Primátor Ústí Petr Nedvědický pak velmi rozladěn vysvětloval, že město ve skutečnosti na starosti údržbu komponentů vany nemá, ani ji samotnou.
„To přeci musí dělat její správce. Už čtyři dny zasedají povodňové komise, připravujeme různé scénáře protipovodňových opatření a nefunkční stěna to velmi komplikuje. Nehledě na to, jak těžké dopravní potíže způsobuje v centru. Po celou tu dobu se snažíme na ŘSD sehnat někoho zodpovědného, kdo to má na starost. Teprve dnes jsme se dovolali na manažera, který nám slíbil, že prý k nám někoho pošlou,“ zlobil se.
ŘSD SE OMLOUVÁ
Informaci, že je ŘSD skutečně správcem komunikace I/30 podél řeky a spolu s ní i správcem zatopené protipovodňové vany potvrdila jeho mluvčí Nina Ledvinová. „Voda ji zatopila kvůli nefunkční klapce, jejíž oprava bude možná až po opadnutí vody v Labi. V kontaktu se zástupcem města byl vedoucí provozního úseku od 24. prosince a řešil prostřednictvím smluvního dodavatele, Správy a údržby silnic Ústeckého kraje zabezpečení uzavírky a instalaci značení na objízdných trasách. Za způsobené komplikace se všem omlouváme,“ uvedla.
Na sociální síti Facebook si ovšem Ústečané nebrali v diskusích servítky, jelikož si všichni většinou pamatovali, jak vysoko vana zadržela hladinu při posledních povodních, nebo těch v roce 2013. Tehdy už voda byla pár centimetrů od okraje stěny, ale po silnici vanou stále ještě projížděla auta. Například uživatelka Kateřina Kaslová.
play_fill
„V Ústí opakující se problém. Takže až opadne voda, tak to opravíme, pak zase budeme X let dlabat na údržbu a při další vodě čumět na bublající kanály. Tomu se říká koloběh života,“ ironizovala.
Zahájení stavby protipovodňové vany ohlásilo město v dubnu roku 2009. Projekt za 577 miliónů korun řešil rekonstrukci mostu přes řeku Bílinu, obnovu nábřežní silnice vedoucí pod mostem Edvarda Beneše, vytvoření protipovodňové hráze na břehu Labe, výstavbu podchodu pod železniční tratí. Projekt ležel „v šuplíku“ už od poloviny 90. let minulého století a jeho uvedení do života spustila katastrofická povodeň v ruce 2002 a během stavby se dodavatelé ostatně také potýkali se zatopením staveniště.
Silnici pod Benešovým mostem totiž Labe zaplavovalo už při druhém povodňovém stupni, při výšce hladiny řeky 560 centimetrů. Vana ji ale měla chránit před pětiletou vodou. Vozovku pod mostem projekt snížil o 1,3 metru a zeď u řeky měla zadržet vodu z Labe až do výše 880 centimetrů. „Jsem velice rád, že stát i přes nynější finanční krizi stavbu zahájil. Na jejím konci bude jak ochrana obyvatel a majetku před velkou vodou na ústecké straně, tak výrazně lepší průjezdnost po strategické silnici Děčín – Ústí – Lovosice,“ komentoval stavbu tehdejší ústecký primátor Jan Kubata těsně po jejím zahájení.
Stavba měla trvat 24 měsíců, ale nabrala zdržení kvůli dohadům o peníze už ten samý rok v létě. Na něm se podíleli ŘSD, město Ústí nad Labem a Ředitelství vodních cest ČR. Zhotoviteli byly firmy Viamont DSP (jako vedoucí účastník sdružení), Subterra a Energetické a dopravní stavby. Stavba byla přímo provázaná s rekonstrukcí Zanádraží, financovanou dotací z EU a státního rozpočtu. Dopravu během stavby komplikovaly uzavírky, částečné i úplné, dokonce i velká voda, která stavbu zaplavila. Nakonec bylo hotovo sice v roce 2011, ale až v létě.
play_fill
