Přitom tu opět bylo co obdivovat, případně si vyzkoušet. Lidové zvyky, tradiční výzdoba, vůně vánoček, vánoční pečení, výroba ozdob z perníku, vizovické pečivo, keramika, korálky, včelařství, řezbářství i výstava betlémů to všechno na jednom místě v jedinečném prostředí Souboru lidové architektury.

Dana Micková z Prahy tady už podesáté ochotně všem, kteří se tu zajímali o její vizovické a slané hronovské pečivo, přiblížila jeho historii i výrobní postup. „Například slané pečivo se vyrábělo v oblastech, kde se těžila sůl a tradice se táhla po solných stezkách, takže i tudy, přes severní Čechy," vysvětluje, proč sem toto vánoční pečivo, jehož výroba je podle jejích slov velmi pracná, patří.

Až z Vysoké Pece u Chomutova přijel s rodinou Radek Minařík. „Jezdíme sem už dvanáct let, na jaře, na podzim, po celý rok. Oproti loňsku je tu ale méně stánkařů, což asi odráží fakt, že v nedalekém Úštěku jsou adventní trhy, na které jedeme také," postřehl.

Že prší, nevadilo Šárce Burdové z Děčína. „Maličká si prohlédla, jak to o Vánocích fungovalo před více než sto lety. Moc se nám tu líbí, příjemná atmosféra," řekla návštěvnice. A největší zážitek? „Poprvé v životě jsem viděla na vlastní oči, jak se dere peří!"