Město musí nejprve zjistit, jak rozsáhlé sanační práce budou potřeba. V lepším případě přijdou na asi milion korun. V horším, kdy bude potřeba opravit zeď, až na deset milionů korun. Podle ústeckého primátora Petra Nedvědického sesuv paradoxně tentokrát nezpůsobila voda, ale naopak velké sucho. „Na nápravu stavu bychom rádi získali dotaci ministerstva životního prostředí. Předpoklad máme takový, že práce začnou příští rok na jaře,“ uvedl.

Prozatím ale musí ústecký odbor životního prostředí vypracovat projektovou dokumentaci. „Ústečtí radní rozhodli, že na ni přidělí 216 tisíc korun formou rozpočtového opatření,“ upřesnila mluvčí magistrátu Romana Macová.

Poslední sanaci sesuvu zažila opěrná zeď na Čertovce během prosince roku 2014. Betonová stěna zabraňuje tomu, aby se svah samovolně zhroutil na obytnou zónu pod ním, kam místním občas dopadly na zahradu půltunové balvany. I proto nestabilní svah ještě hlídá síť čidel. Ukazují odborníkům, jak se chová v rozdílném počasí a ročních obdobích, a hlídá i praskliny ve zdi.

Opěrná zeď na Čertovce. Archivní foto.

Opěrná zeď na Čertovce. Archivní foto: Deník/Vít Lukáš

Přímo pod svahem s opěrnou zdí bydlí Jana Hájková. Informace o vznikajícím sesuvu a přípravě dokumentace získala od úředníků. Myslí si, že by kromě zdi bylo na svah potřeba nainstalovat ještě ochrannou síť. „Příští týden se mám sejít s primátorem,“ řekla.

O potřebě sítě, která by ochraňovala domy a jejich obyvatele pod ujíždějícím svahem, hovořil i předseda spolku Občané Vaňova Július Béreš. „V neděli odtamtud zase spadly nějaké kameny. Dělají rachot a vyvolávají strach,“ poznamenal.

Odborníci upozorňují, že svahy nad Vaňovem patří k velkým sesuvným územím Českého středohoří a v minulosti zažily několik velkých sesuvů. „Byly vždy nestabilní kvůli své geologické stavbě. Je potřeba s tím do budoucna počítat,“ připomněla geoložka Zuzana Vařilová z ústeckého muzea.