Borneo, třetí největší ostrov na Zemi, je od Ústeckého kraje vzdušnou čarou vzdálené asi 10 tisíc kilometrů. Přitom však k sobě mají obě místa ve skutečnosti mnohem blíž. A to díky výzkumnému pracovníkovi Zoo Ústí nad Labem Stanislavu Lhotovi, který zachraňuje na Borneu vzácné opice kahau nosaté. Ty žijí v tamním Balikpapanském zálivu známém jako Zátoka nosatých opic.

Ochranářskému projektu Pesisir Balikpapan kvůli finančním potížím hrozilo loni ukončení. Členům indonéského týmu nebyly vypláceny odměny a nezbyly peníze ani na pracovní výdaje. Nakonec se ale zahrady a čeští donátoři po několika měsících znovu spojili a výzkum tak pokračuje dál.

Kromě výzkumných aktivit, environmentální výchovy ve školách či veřejné kampaně zahrnuje projekt i vyjednávání o vyhlášení Balikpapanského zálivu za přírodní rezervaci. „Letošek byl pro nás úspěšný, protože přírodní rezervace byla v květnu zanesena do nového územního plánu. Rozloha navrženého chráněného území je však zatím příliš malá, a proto nyní usilujeme o její rozšíření,“ vysvětluje primatolog, etolog a ekolog Stanislav Lhota, který má za sebou už například terénní výzkum opic hulmanů posvátných v Indii či nočních lemurů ksukolů ocasatých na Madagaskaru.

„Model vývoje populace kahau na základě naměřených ekologických parametrů predikuje velmi rychlý pokles během prvních 10 let, riziko vyhynutí během příštích 44 let. Výrazně se sice mění počty v řekách, ale celkový počet zůstává stejný,“ uvedl Lhota s tím, že v zálivu žije asi 1400 jedinců, což je jedna z největších populací na Borneu.

Kahau nosatý

Kahau nosatý  Foto: Z. Macat

Ohrožené nosaté opičky lidé v českých zoo nenajdou. „V našem pásmu se kahau nedaří, nezvládají chladnou a vlhkou zimu a těžko se přizpůsobují náhradní potravě. V současnosti platí dohoda, že se jejich chov rozvíjí v subtropických a tropických oblastech. Je ale standardem zahrad, že přispívají k ochraně volně žijících populací,“ doplnil Lhota.

Od roku 2008 se prostřednictvím projektu financuje v místě pobřežní hlídka, která záliv dokumentuje. „Zjišťujeme tak, proč mizí lesy a kdo konkrétně je za to zodpovědný. Výsledky za 10 let mluví jasně, hlavní příčinou mizení biotopu kahau je produkce palmového oleje. Druhou příčinou je budování průmyslu podél velkých řek a pobřeží. Více než polovina z nových závodů zpracovává palmový olej,“ zmínil Lhota.

Kahau je specifický hlavně svým nepřehlédnutelným nosem. „Nos pravděpodobně slouží jako ozdoba, samice dávají přednost samcům s velkými nosy. Funguje také jako ozvučnice, samci s velkým nosem vydávají hlubší tóny, což samicím imponuje,“ vysvětlil Lhota.

Duchovní otec projektu, bývalý ředitel ústecké zoo Tomáš Kraus, vzpomíná na roky, kdy projekt začínal. „Tehdy jsme plánovali, že projekt bude trvat čtyři roky. Trochu se to protáhlo a myslím si, že je to dobře. Bez Standy a jeho týmu by dnes byla situace daleko kritičtější a zoufalejší,“ upozornil Kraus.

Projekt s měsíčním rozpočtem asi 70 tisíc korun běží už od roku 2007. Největším donorem celého projektu se stala Zoo Praha, přispívají také další zahrady i drobní dárci. „Vzhledem k tomu, že nechceme zatěžovat další a další partnery, tak dám do konce roku návrh do rady města na to, aby část peněz ze vstupného šla na tento projekt i na nějaké další,“ slíbil ředitel Zoo Ústí Roman Končel.