Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědkyně a senátorka Eva Syková: ALS se stala známou, když ji onemocněl Gross

Ústecký kraj /ROZHOVOR/ - Amyotrofickou laterální sklerózu zpopularizovala výzva, při níž se celebrity polévaly ledovou vodou z kbelíku. Eva Syková ji zkouší léčit,

6.8.2017
SDÍLEJ:

Eva Syková. Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

s vědkyní a senátorkou Evou Sykovou jsem se setkal v ústecké kavárně. Měla schůzky s dvěma příbuznými lidí trpících nevyléčitelným smrtelným onemocněním amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Potřebovali poradit, co mohou pro nemocného udělat.

Onemocnění ALS znamená beznaděj, kterou si prožila také rodina expremiéra Stanislava Grosse. I jeho Eva Syková léčila. „Bohužel přišel pozdě a nedalo se mu již pomoci,“ vzpomíná bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky.

„Na nemoci ALS je nejsmutnější, že pacienti zatím nemají žádnou účinnou léčbu. Po vypuknutí choroby pacienti velmi trpí a dožívají se v průměru dvou až pěti let,“ povzdechla si.

Jak velký problém pro českou populaci tato nemoc znamená?
ALS je nevyléčitelné onemocnění postihující postupně všechny skupiny svalů. Pacienti mají nejprve pohybové potíže, potíže s jemnými funkcemi prstů, přichází porucha polykání, pacienti nemohou mluvit a jíst, nakonec selhává dýchání. U nás touto nevyléčitelnou chorobou trpí asi 700 pacientů. ALS se stala více známá od chvíle, kdy se v médiích objevila zpráva, že nemocí trpí expremiér Stanislav Gross.

Vy jste Stanislava Grosse léčila od roku 2012. Už mu nešlo pomoci?
Požádali mně o pomoc stejně jako profesora Martina Bojara, který studii v motolské nemocnici vedl. Bohužel již bylo pozdě. Pan Gross byl informován o naší klinické studii, ve které byly pacientům s ALS aplikovány kmenové buňky z kostní dřeně, ale podstupoval dlouho jakousi alternativní léčbu. Pokud by byl zařazen do studie v Motole, musel by přijít mnohem dříve, jak ho informovali jeho ošetřující lékaři.

Nyní jste sledovala jednoho pacienta z Ústí nad Labem. Můžete k tomuto případu říci více?
Bohužel, loni v říjnu zemřel. Přišel sice včas, ale problémem bylo, že trpěl souběžně ještě další nemocí a nemohl kmenové buňky dostat.

Jedinou pomocí pacientům s ALS je rehabilitace a pomůcky pro usnadnění péče. Původ choroby není stále znám. V čem byl přínos vašeho výzkumu v motolské nemocnici?
V Ústavu experimentální medicíny bylo na zvířecích modelech jednoznačně prokázáno, že podání lidských kmenových buněk z kostní dřeně vede k prodloužení života. Došlo ke zpomalení odumírání nervových buněk, ke zlepšení pohybových testů a ke zmenšení úbytku na váze. Proto byla Státním ústavem pro kontrolu léčiv schválena v roce 2012 klinická studie. Léčba probíhala v Neurologické klinice Fakultní nemocnice Motol. Naše klinická studie na 26 pacientech byla letos uveřejněna v prestižním americkém časopise Cell Transplantation. Ukazuje, že léčba pomocí kmenových buněk je bezpečná a u řady pacientů zpomaluje průběh choroby.

Před rokem vzbudil váš výzkum velkou pozornost. Váš tým si měl nechal za účast na studii od pacientů platit i víc než sto padesát tisíc korun za jednoho. Platbu za terapii kmenovými buňkami České televizi potvrdil například Petr David z Tachova. Jak se na tuto kauzu, která vyústila vaší rezignací na místo ředitelky Ústavu experimentální medicíny, díváte dnes?
Netušila jsem, že mě chtějí zdiskreditovat proto, že mám úspěch a pomáhám lidem. Pár lidí mě chtělo odstavit z vědeckého života. Prý jsme lákali z pacientů peníze. Byl to nesmysl. Nic takového se neprokázalo. Do nadace Buněčná terapie přispívali majetní pacienti, já osobně, řada dobrovolníků, politiků, lékařů a hlavně soukromých firem. Pouze zlomek darů byl od pacientů. Nadace byla jako obecně prospěšná společnost založena již v roce 2003 na opakované žádosti pacientů, kteří chtěli přispět na aplikovaný výzkum. Chtěla jsem pacientům pomoci. Já osobně, ani nikdo z lékařů, se na úkor pacientů neobohatil. Řada pacientů proto mohla z prostředků nadace dostat léčbu zcela zdarma.

Postupně se vás zastala řada odborníků a pacientů, proč jste na konec rezignovala na post ředitelky?
Vlak pomluv byl rozjetý. V ústavu jsem proto skončila, poté co jsem publikovala několik set článků v prestižních vědeckých časopisech a jsem jednou z nejcitovanějších českých vědeckých pracovníků. Nechtěla jsem svůj výzkum pouze úspěšně publikovat, ale hlavně pomáhat nemocným.

Jaké jsou dnes vaše plány?
Mám již penzijní věk, ale chtěla bych pokračovat ještě několik let v započatém výzkumu. Budu pokračovat v zahraniční spolupráci a doma ve výzkumu možná v privátní sféře. Chci pomoci pacientům nejen s ALS, ale také s poraněním míchy, mozku a Alzheimerovou chorobou. Jsou to témata, na nichž můj tým pracoval. Naše vědecké výsledky za 50 let mi nikdo nevezme. Těší mne, že u kolegů převažuje pozitivní hodnocení mé práce.

Jaký máte vztah k severním Čechám kromě toho, že jste tu nyní byla pracovně v Ústí nad Labem?
Sever Čech znám, protože manžel je z Litoměřic. Můj tchán Josef Syka pracoval na Báňských projektech v Teplicích. Jsou to krásná historická města. Pražáci vám mohou jenom závidět vaši přírodu. Kromě toho s jednotlivými místy jsem spojena i svou prací. Spolupracovala jsem s lékaři v ústecké nemocnici. Jeden ústecký lékař u mne i vědecky pracoval.

Nemoc očima manželky: „Po získání naděje můj muž pookřál“

S nevyléčitelným smrtelným onemocněním amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) se musela vyrovnat také Dagmar Řezníčková z Ústí nad Labem.

Nemoc postihla jejího manžela. Setkala se proto několikrát také s profesorkou Evou Sykovou. Hlavním průvodním znakem této nevyléčitelné choroby byla pro paní Řezníčkovou bezmocnost. Její manžel postupně ztrácel schopnost pohybu. Co je pro zdravé lidi všední záležitost, bylo pro něho stále těžším.

„Když jsme se dozvěděli o výzkumu profesorky Sykové, svitla nám naděje. Nakonec v programu léčby kmenovými buňkami manžel nebyl. O šanci manžela připravila druhá nemoc, o které do té doby nevěděl. Ale byli jsme v Praze u paní profesorky několikrát a setkali jsme se s upřímnou snahou. Paní profesorka zkoušela, co se dalo, i při omezených možnostech, které zbývaly. Před rokem někdo proti pracovišti profesorky Sykové rozpoutal špinavou kampaň. Když jsem ty nesmysly slyšela v televizi, tak jsem to nechápala. Vím, že to byly špinavé pomluvy,“ vzpomíná Řezníčková.

KRITIKA VEDLA K ODSTOUPENÍ

Senátorka Eva Syková před rokem rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny. Syková totiž čelila kritice kvůli léčbě kmenovými buňkami, na kterou si pacienti údajně museli připlácet stovky tisíc korun.

Řezníčková zdůraznila, že návštěvy v pražském výzkumném ústavu Akademie věd měly pro jejího manžela velký význam.

„Na vlastní oči jsem viděla, co dokáže naděje. Člověk v sobě probudí vnitřní sílu, o které neměl tušení, že ji v sobě má. I bez aplikace kmenových buněk jsem viděla, že manžel pookřál.“

Zda léčbou byla i samotná naděje, Řezníčková uvedla, že zkušenost je dvojí: „Pacienti, kteří mohli být zařazeni do programu a jejichž reakce lze nalézt na internetu, a příbuzní pacientů, kteří např. natočili i video, hovoří o pozitivním efektu kmenových buněk.“

ALS: amyotrofická laterální skleróza Je progresivní, fatální, neurodegenerativní onemocnění mozku, způsobující degeneraci a ztrátu mozkových a spinálních motoneuronů, tj. buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Kvůli tomu dochází k postupné svalové slabosti až atrofii. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nebyly zatím dostatečně objasněny.

Autor: František Roček

6.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v centru Ústí nad Labem krátce po jejich pátečním zahájení
AKTUALIZOVÁNO / SLEDUJEME ON-LINE
112

ON-LINE: Sleva za lístky, gel proti žloutence. Ústecký kraj volí poslance

Na silnici z Ústí nad Labem do Děčína probíhá rekonstrukce již dva týdny.
10

Semafor, kam se podíváš. Řidiči mířící do Ústí nebo Hřenska musejí být trpěliví

FOTO: Lanovka na Komárku prochází revizí, jezdí pouze o víkendu

Komáří vížka - 65 let stará sedačková lanovka z Krupky na Komáří vížku prochází v těchto dnech technickou kontrolou a údržbou.

Hurá na kapry! Sobota láká na výlov Habráku

Habrovice - Výlov kapříky v Habrovickém rybníku čeká už tuto sobotu 21. října. Začíná hodně brzy.

AUTOMIX.CZ / SLEDUJEME ON-LINE

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Předsedkyně ČSÚ: Volební účast ani žádné jiné výsledky dopředu netipuji

Ústí nad Labem - – Necelých dvacet minut po otevření volebních místností dorazila k volební urně na Bukově v Ústí také předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení