Obec každý rok upomíná Lesy ČR, aby nezapomněly rostlinu vykosit. Ty za její likvidaci za poslední roky zaplatily statisíce korun. Ti, kteří s netýkavkou mají své zkušenosti, obci i státnímu podniku doporučují, aby se společně pokusily najít zdroj, odkud potok tento plevel zamořuje.

Zdroj: DeníkAby bylo možné každoročnímu šíření netýkavky zabránit, je potřeba, aby správce daného území nezapomněl ani jednou ve správný čas na seč. Jak vysvětlil starosta Velkého Března Karel Jungbauer, zdejší radnice každoročně píše správci potoka, podniku Lesy ČR, aby travní porost udržoval. „Kvůli netýkavce je třeba dodržovat režim sekání. Po velkých urgencích, občas, jednou ročně, potok posekají,“ poznamenal.

Na zarostlý potok si během návštěvy Deníku v obci stěžovali v anketě i místní lidé. Například seniorka Marie Čáslavová. „Zarostlý potok mi vadí, je to hrůza. Jsou tam pak i přemnožení komáři,“ kritizovala.

Zdeněk Dundr v parní vodárně u střekovského nádraží. Brownfield u zdejší železnice se může stát technoparkem.
Poslední funkční parní vodárna v ČR. Na Střekově chtějí nadšenci zážitkový park

Jak ale uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová, státní podnik na svých pozemcích invazivní rostliny každým rokem likviduje jak v Homolském, tak i Suchém potoce, který se do toho Homolského vlévá. V posledních pěti letech tak prý investovali bezmála 450 tisíc korun. „Podle odborné metodiky provádíme likvidaci na přelomu června a července mechanicky, tedy sečením, v době prvních květů, než rostliny založí semena. Pokud bychom zasáhli dříve, rostliny se zmladí, takže by bylo sečení neefektivní. Letos plánujeme stejný zásah,“ uvedla.

Pokud jde o samotné koryto potoka, podle mluvčí Jouklové Lesy ČR v letech 2012 až 2015 investovaly do jeho obnovy 20,4 milionu korun. „Koryto jsme stabilizovali a nově opevnili, takže je v dobrém technickém stavu. Není tedy nutné provádět v obci další stavební úpravy. V současné době upravujeme koryto Suchého potoka, jde o jeho opevnění a také zlepšení migrační prostupnosti,“ přiblížila.

Z procházky po Velkém Březně.Homolský potok ve Velkém Březně, který každoročně zamořuje netýkavka žláznatá, též netýkavka Royleova.Zdroj: Deník/Janni Vorlíček

Práce mají skončit letos v září s předpokladem investovaných 4,2 milionu korun. „Všechny práce včetně každoročního sečení provádíme v součinnosti s obcí. Jinak usazování jemných částic v korytě vodního toku je přirozeným jevem a v současné době jako správce vodního toku neevidujeme místa, která by zhoršovala odtokové poměry a snižovala kapacitu koryta,“ doplnila mluvčí.

Podobné problémy s netýkavkou má například Správa Národního parku České Švýcarsko. Netýkavka na rozdíl od bolševníku sice není zdraví člověka škodlivá, šíří se ovšem krajinou a vytlačuje původní vegetaci. Tím promění celý ekosystém, stejně jako většina invazních druhů. „Vytlačí místní rostliny a ostatní zahubí. U nás zároveň nemá nepřítele, zároveň disponuje ohromnou vitalitou. Coby druh, který se vymknul v kulturní krajině z kontroly a šíří se do chráněných území, představuje ohromný problém,“ poznamenal mluvčí parku Tomáš Salov.

Jan Schraml je přednostou kliniky urologie a robotiky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Návrat k normálu potrvá, říká primář z ústecké nemocnice Jan Schraml

Zároveň radí použít všechny dostupné prostředky, které majitel pozemku nebo jeho správce má k její likvidaci. V parku, kde třeba nemohou použít chemii, je s dobrovolníky vytrhávají. Pracovníci parku je vytrhávají všude, kde na ně narazí. Pokračovat přitom musí bez přestávky a vytrvalost doporučují všem, kdo se s podobným problémem potýkají.

„Je vidět, že Lesy ČR mají zavedený postup, ten je dle mého názoru správný. Ale když se jim nedaří netýkavky zbavit, měli by zjistit, odkud se šíří. Můžete se spolehnout, že to určitě bude z nějaké zanedbané pozapomenuté soukromé zahrady, zahrádkářské kolonie nebo neudržované parcely podél potoka, kam tento plevel dodává semena,“ dodal mluvčí parku Salov.