Oba mají ve svém bydlišti pamětní desku. Ten první nedaleko totemů připomínajících slavného návštěvníka, spisovatele Karla Maye. Druhý na budově místní mateřské školy, kde pracoval jako vůbec první poválečný ředitel. „Vznik desek inicioval spolek Veselá Brná. Vedení města se rozhodlo tuto aktivitu podpořit a uctít památku obou významných osobností,“ připomněla mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.
Spolek chce dát najevo, že jeho členům nejde jen o zábavu, ačkoli ta je důležitým prvkem jeho činnosti, ale že jsou především patrioty a vlastenci. „Letos si chceme připomenout čtyřicáté výročí úmrtí Jaroslava Brodského. On nikdy neměl možnost se pořádně rozloučit se svou rodinou, protože musel po vpádu Varšavské smlouvy do Československa odejít do exilu. Zemřel v kanadském Torontu. Takovou připomínkou zdejší historie bude vlastně i Den vína a burčáku. Místní prý mají doloženo, že ves byla v tomto regionu první vinařskou oblastí,“ vysvětlil předseda spolku Zdeněk Kymlička.
Ředitel zdejší školy musel za svého života vytrpět dost. Pronásledování nacistickým gestapem i komunistickou Státní bezpečností. Ve vykonstruovaném procesu ho totalitní justice odsoudila na patnáct let do vězení. Strávil je zčásti na Borech, zčásti v pracovních táborech, například nechvalně známé Vojně. Propuštěn byl na amnestii, kterou v roce 1960 vyhlásil prezident Antonín Novotný. Krátce poté založil klub nespravedlivě stíhaných podle paragrafu 231 o rozvracení republiky, K 231. Krátké období uvolnění ukončila sovětská okupace a Brodský musel znovu utíkat.
close
info
Zdroj: Deník/Janni Vorlíček
zoom_in
Pamětní deska Jaroslava Brodského.V Torontu pracoval jako univerzitní knihovník a vedl rádio Gamma, jež vysílalo v českém jazyce. O svém životě napsal knihu Řešení Gamma. Zemřel 2. srpna 1981, urnu s jeho popelem dostala rodina až o deset let později. „V srpnu nám ale nepřišlo organizovat vzpomínku vhodné. Lidé jsou na dovolených, také školní rok začíná v září. Jelikož byl ředitelem školy, přišlo nám, že to bude se začátkem školního roku nejlepší,“ zdůvodnil Kymlička.
Pamětní desku, jejímž autorem je výtvarník Karel O. Hájek, odhalila před dvěma lety primátorka Věra Nechybová za přítomnosti dalších zastupitelů města spolu s dcerou Jaroslava Brodského Vlasty Kožíškové a dalších rodinných příslušníků.
Vzpomínkovou slavnost spolek zorganizuje i pro generála Jaroslava Klemeše. Účast dokonce přislíbila armáda, ale jakým způsobem, to má být pro Ústečany překvapení. Klemeš se narodil v Čadci na Slovensku. Po obsazení republiky nacisty emigroval a dostal se do československého zahraničního vojska ve Francii. Jako spojař se účastnil se bojů o Francii, po ústupu do Anglie absolvoval radiotelegrafický, sabotážní kurz a konspirační kurz a další výcvik.
V únoru 1945 byl jako člen skupiny Platinum-Pewter vysazen v Čechách. Působil v odboji na Českomoravské vrchovině. U armády zůstal i po válce. „Ale po pěti letech byl z armády propuštěn, zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu. Po propuštění z vězení mu jako bydliště bylo určeno Ústí nad Labem,“ vylíčil Kymlička.
Rehabilitován byl v roce 1968, ale plného uznání se dočkal až v roce 1990. Je nositelem vysokých českých i zahraničních vyznamenání, v roce 2011 se stal čestným občanem města Ústí nad Labem. „Chceme sbližovat lidi z Brné a vzpomínky na takové lidi nebo společenské akce tomu napomáhají. Na našich akcích se potkávají i ti, kdo se dříve sotva znali. Dnes spolu pořádají grilovačky. Mám z toho velkou radost,“ dodal Kymlička.
