Hodně práce měli loni veterináři. V agendě Krajské veterinární správy (KVS) vyčnívala „vánoční“ kauza ptačí chřipky v Libotenicích. Ústecký kraj byl kvůli postiženému velkochovu 190 tisíc nosnic na Litoměřicku v roce 2021 vůbec největším ohniskem takzvané aviární influenzy v Česku. Kdyby jen to, veterináři každým dnem očekávají, že se tu objeví africký mor prasat. Podle některých lidí z terénu už v tuzemsku dokonce je.

Rok 2021 i začátek toho nového zaměstnává veterináře rekordním počtem ohnisek ptačí chřipky. Co do počtu utracených zvířat u nás vyčnívalo vyhynutí a vybití 190 tisíc slepic v Libotenicích. Katastrofickou situaci komplikovaly vánoční svátky, kdy nebyl k dispozici oxid uhličitý. „Teď je ukončena dezinfekce, včera byly stěry, do konce týdne čekáme na výsledky. Pokud budou negativní, dojde k uzavření ohniska,“ prozradila ředitelka ochrany zdraví a pohody zvířat Lenka Hanušová. V Libotenicích plánují opět naskladnit chov až v září.

Samička Cantik v Zoo Rostock pookřála.
Orangutaní slečna Cantik se má v Německu k světu. Rýsuje se velká láska

Kromě ptačí chřipky Evropu dál obchází strašidlo afrického moru prasat (AMP). „Blíží se den, kdy se tu objeví,“ upozornila Hanušová. Nákazová situace se totiž v sousedních zemích postupně zhoršuje. AMP už u nás je, ale zatím jsme ho nenašli, říkají dokonce někteří skeptici. „Připravujeme se,“ ubezpečil ředitel ústecké KVS Daniel Macháček. I proto v pohraničí už dříve vymezili pásmo s intenzivním odlovem. Za zastřelených 2 610 divočáků na Rumbursku a Děčínsku myslivci loni dostali přes 5 milionů korun.

O zvířecí miláčky se nestarali, inkasovali pokuty

Veterináři se loni zabývali i pohodou domácích zvířat. Nejčastějšími nedostatky byly nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení proti úniku zvířete či jeho opuštění. U psů pak chybějící označení čipem a porušení povinnosti očkovat je. Z řešených kauz týrání vyčníval případ chovatele z Děčínska, který měl 19 kokršpanělů a barzojů pouze na zahradě bez bud. „Podezření na množírnu se nepotvrdilo,“ konstatovala Hanušová. Žena z Litoměřicka zase chovala 5 koček spolu s psy v polorozpadlém domě na Litoměřicku, kam dojížděla jen sporadicky. „Řízení stále pokračuje,“ uvedla Hanušová.

Loni uložili veterináři v oblasti welfare na pokutách přes 830 tisíc korun, což bylo o 38 procent méně než v roce 2020. Například chovatelce labradora z Teplicka vyměřili za mizernou péči o psa 50tisícovou sankci. 10 tisíc musel zaplatit muž z Děčínska, který partnerce brutálně zbil psa. Pokutovali i „nepozorného“ chovatele z Mostecka, který nepostřehl, že mu štěně roste. A nechal mu půl roku stejný obojek, který se nebohému psovi postupně zařezával do krku.

Podněty od lidí na týraná zvířata jsou v Ústeckém kraji výrazně vyšší než ve zbytku země, číslo se drží kolem 500 podnětů ročně. Ne vždy je ale kontrola potřeba. „Když už lidé nevědí, jak by sousedovi znepříjemnili život, snaží se o to i naším prostřednictvím,“ poznamenala Hanušová.

Potkani jsou inteligentí podobně jako psi
Potkan je mazlíček, i když se ho spousta lidí štítí

Kvůli epidemii covidu-19 loni meziročně poklesl počet veterinárních kontrol. Nesly s sebou totiž riziko, že se sejde víc lidí. Bylo ale nezbytné, aby hladce běželo zásobování jídlem. Kontrolovaly se tedy stále kvalita chovů, jatek a potravinářských provozů, prohlížely se kamiony s živočišnými produkty vytipované celníky. Přes deset tun převážených surovin a potravin museli zlikvidovat. „Nebyla tam zajištěna bezpečnost potravin,“ vysvětlil ředitel odboru veterinární hygieny a veřejného zdraví Stanislav Lukš.

Veterináři se loni setkali i s neobvyklými případy. Jako se rtutí v ledvinách 47 měsíců staré prasnice. Zjistili, že jí podávali opakovaně vakcínu proti července se závadnou konzervační látkou.